sobota 20. dubna 2013

INTEROPERABILNÍ OTEVŘENÁ ARCHITEKTURA

Interoperabilní otevřená architektura a současné systémy C4ISR

 

(Co je IOA a proč má mimořádnou důležitost)

 
V současné době je téměř každý významný vojenský elektronický systém spadající do kategorie C4ISR svým charakterem 'systémem systémů'. Pro takové systémy (ať již je to například operačně taktický systém velení a řízení, nebo třeba elektronická výbava velitelských, bojových a speciálních vozidel), má dnes interoperabilní otevřená architektura (IOA) klíčový význam. Chápe se jako možnost systémů a jejich uživatelů (jednotek druhů vojsk a služeb) zajišťovat funkce a služby pro jiné systémy a jejich uživatele a opačně - využívat funkce a služby poskytované jinými systémy a jejich provozovateli. Jde tedy o vzájemnou výměnu služeb tak, aby mohly být efektivně provozovány společně.
 
Jednoduše řečeno - interoperabilita v otevřené architektuře umožňuje kterémukoli systémovému integrátorovi funkčně i fyzicky propojovat celou řadu komponent vyvinutých v různých dobách, různými výrobci a dodavateli.
 
To je mimořádně důležité nejen pro efektivní uspokojování operačně taktických potřeb velitelů a štábů, ale i pro nemalé úspory nákladů, jak na straně vojenského zadavatele, tak i na straně systémového integrátora a zúčastněných vývojových a výrobních organizací. Je zřejmé, že v dnešních ekonomických podmínkách jsou rozpočtové úspory kritickým faktorem.
 
Potřeba a význam IOA pro vojenské elektronické systémy
 
Vypracování architektury moderních vojenských elektronických systémů (zejména s charakterem 'systému systémů') je při zajišťování kombinovaných atributů funkčnosti, výkonu, škálovatelnosti a spolehlivosti značně obtížným úkolem. Doplňkové požadavky uživatelů na další, mimofunkční vlastnosti (interoperabilitu, modularitu, portabilitu, aj.) činí úkol ještě obtížnějším. To se samozřejmě promítá i do výdajů při pořizování (nákupu) nových a modernizaci existujících systémů. Právě v oblasti pořizování vojenských systémů dochází v poslední době ve světě k radikálnímu myšlenkovému posunu. Namísto systémových integrátorů začínají definovat architekturu významných elektronických systémů (včetně jejich potřebného softwarového vybavení) samy orgány ministerstev obrany. Tím, že ministerstva obrany berou na sebe "vlastnická práva" na architekturu systémů, a stanovují důsledně plně interoperabilní otevřenou architekturu, přispívají k vytvoření reálného otevřeného konkurenčního prostředí.
 
Hned poznamenejme, že IOA není totéž co otevřená architektura (OA). Sice z ní vychází, ale představuje její další významné rozvinutí. Jak již sám název říká, je nejdůležitějším ukazatelem nového přístupu interoperabilita. Nový přístup s IOA se ovšem musí ve formě úspor promítnout do cenových ukazatelů v oblasti dodávek pro armádu.
 
Aby byly různé systémy (vyvinuté a vyrobené v různých obdobích, s různými hardwarovými komponentami, s různou strukturou a charakterem softwaru, s různou technologií, ale i s různým využíváním dat a systémových informací) opravdu smysluplně interoperabilní, musejí být jejich komponenty snadno a účelně integrovatelné.



Přehled základních pojmů

Pojem interoperabilita se v praxi často zaměňuje nebo směšuje s jinými příbuznými pojmy a dochází tak k zmatečnému chápání interoperability s možnými negativními důsledky. Proto nebude od věci zpřesnit chápání obsahu jednotlivých, často těsně souvisejících, pojmů. K tomu slouží níže uvedená tabulka. 
 

 


Pojem

Technická definice

Vztah k interoperabilitě a komerční souvislosti

 Interoperabilita

 Schopnost systémů a jejich uživatelů    (jednotek, druhů vojsk a služeb) zajišťovat služby pro jiné systémy a jejich uživatele, a rovněž využívat služby poskytované jinými systémy a jejich uživateli. Týká se to i vzájemně vyměňovaných služeb, které musí být možné efektivně provozovat společně.

 Základní podmínka pro otevřený řetězec možných konkurenčních dodávek. Definuje počáteční možnosti služeb systému při vývoji a konečné možnosti služeb pro provoz. Umožňuje systémovému integrátorovi propojovat potřebné komponenty vyvinuté různými výrobci bez nutnosti jejich změn.

 Integrovatelnost

 Možnost vytvářet, kombinovat nebo koordinovat různé díly do jednoho funkčního (příp. konstrukčního) nebo unifikovaného celku.

 Nenárokuje požadavek na systémovou interoperabilitu. V krajním případě je každý softwarový systém integrovatelný, je to otázkou ceny. Nezahrnuje žádný atribut doškolování.

 Nahraditelnost

 Schopnost, která zajistí to, že věc nebo osoba může nahradit jinou věc nebo osobu (náhradním dílem, náhradníkem nebo nástupcem).

 Je-li nahraditelný podsystém vlastněn, nelze očekávat to, že nahrazující systém je zdokonalen nebo jakkoli změněn, jeho funkčnost bude nejspíš identická.

 Zaměnitelnost

 Vlastnost znamenající to, že nový předmět pro záměnu může být umístěn v pozici původního předmětu, nebo oba předměty se mohou vzájemně zaměňovat bez narušení funkce.

 Zdokonalení nahraditelnosti neboť podsystémy budou pravděpodobně schopné chovat se v systému po jejich vložení odlišně. To však musí být předem stanoveno a dokumentováno.

 Rozšiřitelnost

 Schopnost doplňovat do systému nové komponenty, podsystémy a rozšiřovat jeho schopnosti.

 Při integraci nového podsystému nejsou žádná omezení na dominový efekt změny požadavků týkajících se zbytku systému. To platí i tehdy, když to způsobí, že nový systém si bude moci smysluplně vyměňovat informace s jakýmkoli podsystémem, který v systému již je.

 Komponovatelnost

 Softwarový balíček, služby nebo moduly nesoucí příslušné funkce, které komunikují přes definovaná rozhraní.

 Užitečný stavební blok v softwarových architekturách, jehož rozhraní však nemusí být nutně otevřeně definováno pro zajištění interoperability.

 Modularita

 Charakteristika vyjadřující strukturu funkčních bloků systému s přiřazením vlastností a funkčních schopností jednotlivým modulům.

 Zlepšuje udržovatelnost, avšak nezakládá požadavky na interoperabilitu, jelikož rozhraní mohou být uzavřená a proprietární.

 Přenositelnost (portabilita)

 Možnost snadného přenesení prvků systému, obvykle softwarových aplikací, z jednoho prostředí do druhého, což je zpravidla dáno společnou (jednotnou) platformou.

 I když tato vlastnost umožňuje opakovaně používat aplikaci, nijak nesouvisí s interoperabilitou aplikace s jinými aplikacemi v prostředí, do kterého byla přenesena. Pouze zajišťuje integrovatelnost v rámci platformy.

 Otevřený systém

 Systém, pro jehož určitou úroveň se zajišťuje schopnost, která vyjadřuje interoperabilitu, portabilitu a použití otevřených standardů.

 Neexistuje žádný standard, který by definoval úroveň otevřenosti systému, ani takový, ke kterému by se vztahovala interoperabilita.


Interoperabilita jako klíčový atribut 'systému systémů'

Interoperabilita, jako požadavek na systémy, který má být nedělitelnou součástí architektury, se dostala do popředí zájmu orgánů ministerstev obrany a armád, a to nejen z hlediska nových systémů, ale všech systémů téže nebo příbuzné kategorie (např. elektronických systémů bojových a velitelských vozidel). IOA je typickou architekturou 'systému systémů', která je založena na otevřených standardech, jež mohou zajistit interoperabilitu mezi dílčími systémy, podsystémy a aplikacemi vytvořenými a zavedenými v různých dobách. Otevřené standardy umožňují vojenským orgánům učinit vybranou architekturu závaznou pro dodavatele a nepodléhat možným zájmovým tlakům, případně potenciálnímu diktátu dodavatelů.
 
Velice důkladně jsou metody a způsoby implementace IOA rozpracované například pro oblast bezpilotních letadel (USA) a elektronické výábavy vozidel (Spojené království). Klíčem k dosažení žádoucího stavu v IOA v příslušném systému je řízení a kontrola dat. Nástrojem k tomu jsou datové modely systému (nebo 'systému systémů'). Definování architektury na základě dat systému vyvolává potřebu otevřeného standardu datově orientovaného middleware (na middleware pohlížíme jako na cíleně volené obslužné aplikace). Základním produktem je slovník systémových dat 'systému systémů' vypracovaný na základě dat jednotlivých dílčích systémů (podsystémů), který umožní uskutečňovat mezi nimi komunikace (výměnu dat). Obecný přístup k sestavení slovníku systémových dat (SDD - System Data Dictionary) zahrnuje nejen jazyk pro komunikace mezi podsystémy a aplikacemi, ale také sémantický význam dat. Takže se z toho hlediska rozeznávají tři úrovně interoperability:
  • Technická interoperabilita - na úrovni bitů a bajtů dat s jednoznačnou výměnou dat pomocí standardizovaných komunikačních protokolů.
  • Syntaktická interoperabilita - v rámci ní se definuje společný formát dat umožňující jednoznačné sdílení informací.
  • Sémantická interoperabilita - informace nesoucí obsahový význam dat se vyměňují na základě společného modelu informací tak, že je zaručeno jednoznačné definování a sdílení významu informací.
 
První dva druhy interoperability jsou běžné a poměrně dobře známé, zatímco třetí -sémantická interoperabilita, ač důležitá, není v současné době běžnou praxí. Z toho pak vyplývají mnohé praktické problémy.
 
Výběr middleware IOA
 
Komunikační middleware pro IOA představuje počítačové programové vybavení, které umožňuje dvěma různým softwarovým komponentám, procesům nebo aplikacím, vzájemnou výměnu informací (ať již v rámci jednoho hardwarového prvku, nebo mezi několika prvky). Jde o specifický druh middleware - vrstvu, která leží mezi operačním systémem (např. Windows, MAC OS, Linuxem, nebo např. operačním systémem reálného času QNX) a různými uživatelskými, případně i systémovými aplikacemi a umožňuje potřebné komunikace mezi softwarovými komponentami (viz obrázek níže).
 
 
 
Komunikační middleware může být přímo zabudován, nebo doplněn do jedné či více aplikací. Někdy se mu také přezdívá "potrubí", protože propojuje dvě nebo více aplikací, tj. umožňuje, aby přes ně procházela data. Zjednodušuje návrh, programování a řízení softwarových aplikací tím, že zefektivňuje způsob, jakým aplikace přijímají a zpracovávají data. Komunikační middleware se používá se širokou varietou softwarových systémů v nejrůznějších počítačových prosředcích - od mobilních zařízení (personálních digitálních asistentů, chytrých mobilních telefonů s Androidem, iPadů, počítačových tabletů apod.) až po velké podnikové systémy, včetně databázových. Zařízení v informačních systémech se mohou lišit obrazovkami, možnostmi vizuálního zobrazování, informační propustností i výpočetním výkonem. Komunikační middleware umožňuje komunikace i mezi takovými odlišnými zařízeními a jejich softwarem. Může rozumět a podporovat řadu programovacích jazyků (např. "C", "C++", Java, PHP aj.). Jako příklad je možné uvést výměnu informací mezi chytrým mobilním telefonem a PC. I když funkčně mají obě zařízení značně odlišné možnosti, pomocí komunikačního middleware jsou schopny se vzájemně "domlouvat" a "spolupracovat". To platí i pro zařízení, která sice mají podobné možnosti, ale pracují s odlišnými operačními systémy (např. spolupráci Mac Apple s PC, speciálního vyhodnocovacího softwaru třeba s textovým editorem apod.).
 
Řešitelé vojenských elektronických systémů jsou při tvorbě rozsáhlejších soustav zainteresováni na integraci původních nezávislých aplikací s novými vyvinutými prvky a technologiemi. Integrační proces zahrnuje "zděděné" aplikace, včetně starších a třeba i zastaralých, avšak osvědčených softwarových produktů. Mnohé z nich mohou používat pouze svá vlastní nestandardní rozhraní a jejich modifikace je příliš nákladná, nebo jinak nepřijatelná. Takový problém se může vyskytnout když je nutné aktualizovat softwarové produkty, nebo když je jedna organizace předává druhé a jejich odlišné systémy mají pracovat společně. Právě tyto problémy je možné řešit na bázi komunikačního middleware, jehož základem je služba distribuce dat (DDS - Data Distribution Service).


Názorný příklad přínosů řešení systémů na bázi IOA

Jako příklad vezměmě třeba elektronické podsystémy kolového obrněného transportéru. Když obrněný transportér opouští výrobní linku je zprojektován a vyroben tak, aby všechny významné komponenty zajišťovaly možnost vzájemné interakce a mohly pracovat společně (viz obrázek níže).
 
 
Modernizuje-li se však vybavení obrněného transportéru a doplňují-li se do něj nové elektronické komponenty dalších výrobců nebo dodavatelů, bývá zpravidla obtížné zajistit, aby se původní a nové komponenty mohly navzájem "domluvit". Zadavatel, nebo koncový uživatel, bývá omezen tím, co je systémový integrátor schopen při modernizaci zajistit, protože on je jediný, který ví, jak mohou být podsystémy integrovány (viz obrázek níže).
 
 
Použije-li se řešení s využitím middleware, který bude řídit a kontrolovat činnost celého systému a jeho jednotlivých podsystémů, vytvoří se předpoklady pro implementaci IOA, která umožní kterémukoli systémovému integrátorovi propojit potřebný počet a druhy podsystémů, a to i tehdy, když jsou vyvinuty různými stranami (viz obrázek níže).
 

 
 
Možné úspory v plánovaných nákladech při implementaci IOA
 
Vezmou-li se v úvahu všechny důležité organizační, technické a další faktory rozvoje moderních vojenských elektronických systémů, představuje orientace na IOA mimořádně významný posun ve strategii pořizování 'systémů systémů' vojenskými orgány. Mění se nejen nákladovost při zajišťování interoperability v rámci otevřené architektury systémů, ale i položky jejího strukturního členění. To názorně ukazuje níže uvedený obrázek s vyjádřením položek zahrnutých ve výdajích na pořízení příslušného systému pro armádu.
 




 
 
Vlevo na obrázku se uvádějí položky, které odpovídají oblastem (činnostem) zabezpečovaným vojenskými orgány (MO), průmyslem představovaným systémovým integrátorem (SI) a ty, o které se dělí obě dané strany. Šířka (průměr) kužele v příslušných úrovních symbolicky znázorňuje podíl dané oblasti v rámci celkových nákladů na systém. Obrázek znázorňuje možnost dosažení úspor při zajišťování interoperability v případě významného zapojení vojenských orgánů MO do tvorby architektury nově vznikajícího systému.
 
Co má pro IOA zvláštní význam
 
Závěrem zdůrazněme pro IOA význam (především ekonomický) integrovatelnosti nových podsystémů, prvků a funkčních schopností do existujících (dříve pořízených) systémů, což se v současné epoše extrémního omezování vojenských rozpočtů i těch nejvyspělejších států, stává faktorem zásadní důležitosti.
 
Rozhodující roli zde hraje správný přístup k definování integrační strategie ze strany vojenských orgánů, který musí zajistit, aby strategie respektovala:
 
  • Dodržení zásady modularizace podsystémů a komponent.
  • Co nejjednodušší modernizaci a nahrazování podsystémů a prvků v celém průběhu technického života systému.
  • Možnost efektivního provádění inovací v podsystémech a komponentách.
  • Technicky a softwarově racionální způsob zabudování nových inovativních podsystémů a prvků.
  • Zabránění nutnosti nesystémového a nestandardního propojování jakýchkoli podsystémů.
  • Možnost zdůvodněného včlenění a integrace dřívějších  ("zděděných") podsystémů a prvků, které svým provedením neodpovídají nové otevřené architektuře. 
 
 óóóóóóó

 

 
 




neděle 3. března 2013

Přenos dat s kryptografickou ochranou v československé armádě

 
Utajený přenos dat v československé armádě
(Souprava "PÁSKA" – dílčí pohled do historie čs. vojenské elektroniky)
Část 2
Mobilní souprava ZPD 4800 – zástavba soupravy "PÁSKA" do skříňové karoserie automobilu Praga V3S
Mobilní (vozidlové) verzi soupravy PÁSKA bylo správou spojovacího vojska generálního štábu přiřazeno typové označení ZPD 4800. Její realizací (zástavbou zařízení soupravy do vozidel) byl pověřen Opravářský závod 064 Hradec Králové (OZ 064), který byl podřízen Správě spojovacího vojska GŠ. Zástavba v OZ 064 se uskutečnila na základě takticko-technických požadavků zpracovaných VÚ 060 Praha. Spočívala v zabudování zařízení soupravy do skříňových karosérií automobilů Praga V3S. Obdobně jako byla podniku Metra Blansko vlastní vysoká kultura a kvalita výroby, OZ 064 se vyznačoval vysokou kulturou a kvalitou zástaveb různých elektronických zařízení do skříňových karosérií vozidel i jiných kolových a pásových mobilních platforem.
Do složení mobilní soupravy ZPD 4800 přibyla v porovnání se složením stacionární soupravy PÁSKA (viz část 1) další zařízení typická pro zajištění autonomního provozu v polních podmínkách:
  • Elektrocentrála EC 4 kVA (ČSAB 4-3/1-400/231) s příslušenstvím z čs. průmyslu.
  • Telefonní přístroje MB a AUT (TP-25, P 170) pro služební hovorové spojení.
  • VKV rádiová stanice R-105d pro spojení za jízdy.
  • Další příslušenství pro zajištění provozu v různých specifikovaných podmínkách.
Další příslušenství zahrnovalo například stabilizátor napájecího napětí, svorkovnice BS 20/U pro kabelové spojení soupravy s vnějším linkovým prostředím přes vstupní připojovací panel na skříní vozidla, prostředky pro práci s děrnou páskou, sady náhradních obvodových desek KZPD, samostatné propojovací kabely, měřící přístroje a nářadí, atd.
Souprava měla zajištěno napájení z vnější elektrorozvodné sítě a z vlastního zdroje (vezené výnosné elektrocentrály) při vzdálenosti až 50 m od vozidla. Přechod z jednoho zdroje napájení na druhý byl zajištěn automaticky. Byl zajištěn nepřetržitý provoz (24 hodiny denně).

Mobilní souprava přenosu dat ZPD4800 zabudovaná v karoserii automobilu Praga V3S
Hlavní komponenty, celkové uspořádání a funkční propojení zařízení mobilní verze soupravy PÁSKA je zřejmé z níže uvedeného strukturního a funkčního blokového schématu soupravy.
Blokové schéma mobilní soupravy přenosu dat ZPD4800
Hlavní funkcí, kterou mobilní verze soupravy PÁSKA zajišťovala, bylo samozřejmě utajené a zabezpečené vysílání a příjem dat (zpráv) v režimech off-line i on-line se specifikovanými počítači. Podle potřeby byl možný přechod na hovorové spojení mezi operátory nebo funkcionáři velení. K plnění požadovaných funkcí souprava umožňovala připojení k hlavním a záložním přenosovým okruhům (analogovým) s dvou- nebo čtyřdrátovým zakončením a parametry dle příslušných doporučení CCITT. Bylo zajištěno služební hovorové spojení na spojovacích uzlech velitelských stanovišť a VKV rádiové hovorové spojení za jízdy.
Pracovní směna byla tříčlenná ve složení náčelník směny – praporčík, operátor a řidič – zdrojař. Vnitřní prostor skříňové karosérie byl rozdělen na dvě pevně oddělené části: provozní prostor s omezeným přístupem (přední část s pracovišti náčelníka soupravy a operátora) a vstupní prostor pro příjem a výdej datových médií a tištěných dokumentů.
Byla zajištěna snadná demontáž a vyjmutelnost  specifikovaných zařízení soupravy tak, aby byl možný jejich provoz mimo vozidlo (např. ve stanovém přístřešku).
Opravářský závod 064 Hradec Králové byl vzorně zařízen a měl dlouholeté zkušenosti s řešením mobilních prostředků se zástavbou zařízení nejrůznějšího typu  do různorodých vozidel. Disponoval bohatým sortimentem typizovaných konstrukčních dílů a stavebních prvků umožňujících efektivně řešit zabudování téměř jakýchkoli systémů a zařízení do mobilních platforem. Provedené podnikové zkoušky prokázaly, že  zástavba provozoven ZPD 4800 byla provedena na vysoké úrovni kvality.
Série níže uvedených obrázků zahrnuje různá zařízení mobilní soupravy a ilustruje i způsob provedení zástavby.
Pohled do interiéru soupravy (1)
Pohled do interiéru soupravy (2)


Pohled do interiéru soupravy (3)

Vnější připojovací panel soupravy na skříňové karoserii vozidla

Oblasti nasazení a provozního používání stacionárních a mobilních souprav "PÁSKA" v čs. armádě
Základní důležitou oblastí nasazení stacionárních souprav PÁSKA do "ostrého" provozu byla pracoviště PVOS, kde již byl nejvyšší čas pro nahrazení problematických a technicky značně opotřebovaných dovozních komerčních zařízení přenosu dat DFE 550 z NDR, nesplňujících navíc nekompromisní a kritický požadavek na spolehlivou (kryptografickou) ochranu přenášených informací.
Druhou oblastí, ve které byla zařízení soupravy PÁSKA velkým přínosem a umožnila podstatně rozšířit a zkvalitnit uživatelské schopnosti bylo již výše několikrát zmíněné integrování komponent soupravy do vybavení provozoven mobilních počítačů MOMI 2 a MOMI 3. K tomu napomohlo dořešení KZPD soupravy PÁSKA pro on-line provoz s počítačem ADT-4500 a jeho funkční a fyzické propojení s uživatelským terminálem SM-7202 z rodiny prostředků Systému malých elektronických počítačů SMEP. Mobilní počítače MOMI 2 a MOMI 3 se zařízeními soupravy PÁSKA byly mj. provozovány se zajištěním datových komunikací mezi štábem velitelství Západního vojenského okruhu (ZVO) Tábor (středisko Drhovice) a štáby armádního stupně – 1. armády (Příbram) a 4. armády (Písek).
Další významnou oblastí bylo začlenění zařízení soupravy PÁSKA do sestavy pasivního radiotechnického pátrače PRP2 (KRTP-81) "RAMONA" (předchůdce modernějšího světově proslulého pasivního radiotechnického pátrače KRTP-86 "TAMARA"). Zařízení soupravy PÁSKA zajišťovala přenos dat mezi vyhodnocovacími pracovišti radiotechnického pátrače (s pátracím a sledovacím zařízením) a pracovišti s velkoplošným zobrazovacím a kreslícím zařízením "PLANŽET". Přenosy se uskutečňovaly po okruzích radioreléových spojů vytvářených radioreléovými stanicemi MT15 SUD (MT31) z výroby pražské Tesly Hloubětín.
Mobilní soupravy přenosu dat ZPD 4800 (ze zástavby OZ 064 Hradec Králové) zabezpečovaly mj. pravidelné relace přenosu dat mezi výpočetními středisky velitelství ZVO Tábor a Generálního štábu Praha.
Organizace systémového řešení, výzkumu a vývoje, řízení výroby a zástavby zařízení soupravy PÁSKA ve VÚ 060 Praha včetně zúčastněných pracovníků
Ve VÚ 060 byla zpracována koncepce řešení celé soupravy pro utajený přenos dat "PÁSKA" (včetně "hotových" zařízení, nakupovaných a včleňovaných do soupravy), veškeré podklady a dokumenty pro zahájení a uskutečnění výzkumných prací a vývoje zařízení M4T257 (KZPD), M4T258 (PAŠA-M) a M4T264 (linkové výbavy) realizovaného v ústavu. Na pracích projektu PÁSKA se v jednotlivých etapách ve VÚ 060 podílely útvary technického rozvoje, laboratorních oddělení, konstrukce  a prototypových dílen. Vedením a řízením celého projektu (včetně řízení spolupráce pro výrobní podnik Metra Blansko a pro zástavbu mobilní soupravy ZPD 4800 v OZ 064 Hradec Králové) byl pověřen příslušník Skupiny technického rozvoje-1 Ing. Jaroslav Horák. Významnou roli v elektronickém řešení KZPD sehrál Ing. Karel Koubský. Za mimořádné úsilí a cennou technickou pomoc při osvojení výroby v podniku Metra Blansko, a rovněž při zavádění souprav "PÁSKA" do praktického provozu v armádě patří za VÚ 060 zvláštní dík Ing. Ladislavu Bartákovi, Ing. Zdeňku Francovi a Ing. Václavu Rybáčkovi.
Výzkumné práce a vývoj hlavního zařízení soupravy – KZPD probíhal zhruba v letech 1969 až 1973. Realizoval jej kolektiv ve složení:
Vedoucí projektu "PÁSKA":
Ing. Jaroslav Horák
Vedoucí elektronického řešení:
Ing. Karel Koubský
Řešitelé:
Ing. Ladislav Barták
Ing. Zdeněk Franc
Ing. Jaroslav Hrouda
Ing. Václav Rybáček
Ing. Jan Linek (dodatečně – režim "on-line" s počítačem ADT 4500)
Technici:
Karel Bouška
Václav Bulín
Vedoucí konstrukčního řešení (včetně přípravy technické dokumentace pro výrobní podnik Metra Blansko):
Ing. Jaroslav Zeman
Řešitel:
Ing. Jan Koláček
Vedoucí výroby FV/prototypu (včetně spolupráce pro výrobní podnik Metra Blansko):
Jaroslav Knížek
Mechanik:
Karel Hanžl

Výzkumné práce a vývoj šifrovacího zařízení soupravy – "PAŠA-M" probíhal zhruba v letech 1970 až 1973. Realizoval jej kolektiv příslušníků Zvláštní správy FMV. Spolupráci na vývoji za VÚ 060 řídil a zajišťoval Ing. Mikuláš Číry.
Výzkumné práce a vývoj linkové výbavy soupravy "PÁSKA" realizoval kolektiv ve složení:
Vedoucí projektu "PÁSKA":
Ing. Jaroslav Horák
Řešitelé:
Ing. Václav Liška
Ing. Emanuel Durdis
Technici:
Josef Bastl

Příprava výroby a sériová výroba zařízení M4T257 (KZPD), M4T258 (PAŠA-M) a M4T264 (linkové výbavy) soupravy "PÁSKA" ve výrobním podniku Metra Blansko probíhala zhruba od roku 1976 za účasti funkcionářů a kolektivu pracovníků podniku:
Ředitel podniku:
Ing. Josef Pernica
Technický náměstek ředitele:
Ing. Otto Nečas
Organizační zabezpečení:
Ing. Květoslav Krátký
Vedoucí přípravy výroby:
František Strachoň
Další pracovníci přípravy výroby:
Ing. Ludvík Odehnal
Ing. Josef Švarc
Konstrukce:
Hlavní technolog:
Stanislav Komárek
Alois Kunc

Ve VÚ 060 se uskutečnila náročná úprava předávací dokumentace  a podkladů pro výrobu k zajištění souladu s normami a zvyklostmi výrobního podniku Metra Blansko, kterou řídil Ing. Jaroslav Zeman. Úpravu a poskytnutí mnoha nástrojů a přípravků z dílen VÚ 060 výrobnímu podniku Metra Blansko řídil Jaroslav Knížek. Po celou dobu byla pro výrobní podnik zajištěna příslušníky ústavu technická pomoc a operativní konzultace. To významně napomohlo efektivní spolupráci, zkracování termínů etap a celému procesu výrobní realizace zařízení soupravy "PÁSKA". Spolupráci ústavu a výrobního podniku po celou dobu za VÚ060 řídil a zajišťoval vedoucí projektu Ing. Jaroslav Horák.
Realizace mobilních souprav utajeného přenosu dat ZPD 4800 formou zástavba zařízení soupravy "PÁSKA" do skříňové karosérie automobilu PV3S v OZ 064 Hradec Králové proběhla v letech 1975-1977 za účasti funkcionářů a kolektivu pracovníků opravářského závodu:
Náčelník opravářského závodu:
Ing. Alois Hlavatý
Vedoucí vývoje:
Ing. Jaroslav Halma
Vedoucí konstrukce:
Ing. Přemysl Šmíd
Vedoucí zkušebnictví:
Bohuslav Šmíd

Efektivní spolupráci na konstrukci zástavby a oponenturu konkrétních technických řešení za VÚ 060 Praha obětavě zajišťoval Ing. Jaroslav Zeman. Opatření a technická řešení související se zajištěním bezpečnosti a ochrany šifrovacího zařízení M4T258 v mobilní soupravě ZPD 4800 za 8. oddělení GŠ účinně pomáhal zajišťovat František Milec. Řízení průběhu zástavby a spolupráci ústavu s Opravářským závodem 064 po celou dobu za VÚ060 řídil a zajišťoval vedoucí projektu Ing. Jaroslav Horák.
Závěr
Tento příspěvek poskytuje stručný pohled na jednu z dílčích kapitol historie vojenské elektroniky v čs. armádě. Realizace projektu, jehož předmětem byla souprava kryptograficky chráněného přenosu dat "PÁSKA", sehrála ve své době (70. letech minulého století) významnou roli při zavádění automatizovaného velení a řízení v několika významných oblastech působení čs. armády. Celý proces realizace projektu nebyl vůbec jednoduchý. Prošel mnoha nelehkými peripetiemi a byl spojen s ostrými střety při boji za orientaci na čs. národní výzkum, vývoj a výrobu, namísto problematické orientace na "pomoc" ze strany Varšavské smlouvy (konkrétně SSSR). "Vítězství" národní orientace znamenalo značný přínos nejen pro uspokojení potřeb čs. armády, ale ve značné míře i pro rozvoj a zachování schopností řešení náročných vojenských zakázek v čs. národním obranném průmyslu. Neocenitelné byly také zkušenosti, které získal VÚ 060 v projektu "PÁSKA" při řízení a praktickém uskutečňování celého cyklu, tj. výzkumu a vývoje ve VÚ 060 – přípravy výroby v čs. průmyslu – sériové výroby – zavedení a provozu u vojsk, včetně zástavby mobilní soupravy ZPD 4800 do vozidel. 

òòòòòòò