neděle 28. června 2015

SANKCE ZÁPADU A RUSKÁ KOSMICKÁ ELEKTRONIKA




Sankce Západu a ruská kosmická elektronika

Během celé řady posledních měsíců je jedním z hlavních témat současného Ruska náhrada importu klíčových produktů a technologií postiženého sankcemi Západu. V souvislosti se stálým zhoršováním mezinárodní vojenskopolitické situace ztrácejí ruské výzkumně-vývojové organizace a výrobní podniky možnost nakupování kompletačních dílů, součástek, softwarových a dalších produktů. Jsou postaveny před nutnost osvojit výzkum, vývoj a výrobu vlastních analogických produktů. V Ruské federaci (RF) je vypracován a realizuje se program náhrady importu, který (podle toho co se uvádí) přinesl a stále přináší pozitivní výsledky, nicméně v řadě oblastí přetrvávají vážné problémy, které vyžadují rychlá a efektivní řešení. Jednou z takových oblastí je elektronika obecně, a elektronika kosmických programů RF zvlášť.
Tento článek volně navazuje na mimořádně navštěvovaný a čtený příspěvek “Sankce a bojeschopnost Ruska” (http://c4-isr.blogspot.cz/2014/05/sankce-zapadu-obranyschopnost-ruska.html), publikovaný v daném blogu 22. května 2014.

Úvodem z západním sankcím proti RF

Za poslední více než rok a půl přijaly Spojené státy (USA) a Evropská unie (EU) celou řadu balíčků sankcí proti Rusku. Do seznamu “nepřátel Západu” se dostaly desítky společností a již stovky osob, včetně celých sektorů národního hospodářství RF (energetického, finančního a obranného). Rusko na to reagovalo řadou ochranných opatření a protiopatření. Tak se objevil a v plné síle zazněl nový netržní termín náhrada importu (rusky ‘importozaměščenije’).
Zde je vidět to, že když se globální ekonomika dostala do pásma turbulencí (spojených s řadou případů všeobecné politické hysterie), šla “zlatá” pravidla a zákony všemocného trhu stranou. Evropa si rychle měla hledat vhodnější dodavatele plynu - s možnou orientací na břidlicový plyn zpoza oceánu. Ukrajina bombardovala své šachty - a kupovala uhlí v Africe. Italští návrháři vysoké módy uvažovali o tom, že budou muset prodávat svoje elitní modely oděvů do Ruska - přes Čínu. Takové postupy, které se vyskytují, se jeví jako zvrácené, trh má působit nikoli podle svého stěžejního principu výhody, ale přesně naopak (“natruc dopravnímu podniku, půjdu pěšky”). Co je důležité - dokonce i výrobci významných elektronických součástek, ať již v USA, nebo v Evropě, bez ruských zákazníků hodně ztrácejí, jde o velmi silný trh, než aby se ho dobrovolně vzdali. Ve vlastním zájmu prodávají své produkty přes třetí země (jakoby “na černo”).
Není to bezdůvodné. Ještě před všemi politickými sankcemi Západu (ponechme stranou jejich ratio) zakazovaly USA svým firmám a společnostem obchodní styky s ruským obranným průmyslem a s těmi, kdo pro něj pracovali (včetně dalších silových struktur RF). V kontrole exportu působilo Wassenaarské ujednání o vývozních kontrolách konvenčních zbraní, zboží a technologií dvojího užití (jeho účastníkem bylo mj. i Rusko). Zákaz se však obcházel a inspekční orgány nad tím zavíraly oči.
Vypadá to tak, že v globální ekonomice pro další období nebude platit dělba práce jako dřív. Jsou země, které se, ve vetší či menší míře, vzdávají své suverenity. V určitých směrech to např. platí pro východoevropské členské země EU. Na druhé straně jsou země, které si své suverenity a práva žít podle svého váží. Ať se to komu líbí, nebo ne, takovým příkladem je Čína. Krok za krokem, si cílevědomě osvojuje a zvládá výrobu v náročných a sofistikovaných odvětvích, např. v přesném strojírenství, elektronice (včetně součástkové základny), v automobilovém, lodním a leteckém průmyslu (včetně náročné kosmické techniky). A hned jak se nová výroba osvojí, státní struktury se převádějí na využívání tuzemských produktů (jako první oblast provozu, soukromý sector jim jde v patách).
V řadě států se celou dobu tvrdí, že nejlépe vše uřídí trh sám. A pak, dojde-li k vážnějším turbulencím trhu, začnou i ty nejbohatší společnosti naléhavě volat po pomoci a podpoře státu. Jistě, v takových případech poskytovaly velké finanční instituce výhodné kredity, takové záchranné lano však brzy začalo dlužníky dávit.

Sankce a ruská elektronika

V současné je náhrada importu v RF stále mezi hlavními prioritami. Ruské ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí, že k roku 2020 se má závislost na importu (podle jednotlivých odvětví průmyslu) snížit ze 70 až 90% na 50 až 60%. Panuje názor, že realizace programu náhrady importu je schopna zajistit 10 až 15% průmyslový růst (dává se na víru).
Vlastní strojírenství pro elektroniku (zejména stroje sloužící pro technologie výroby integrovaných obvodů s extrémně vysokým stupněm integrace) je např. v Rusku prakticky blízké nule, proto se závody elektronického průmyslu vybavují v zásadě importovanými stroji (kvůli sankcím se dřívější dodávané americké stroje v nových dodávkách nahradily zařízeními z jihovýchodní Asie). Rusko by teoreticky mohlo takové stroje také vyrábět, byly by však neúnosně drahé. Rovněž osvojení jejich vývoje a výroby by, při dosahování vysoké kvality a spolehlivosti výroby, trvalo neúnosně dlouho.
Výroba IO.jpg
Zatím nemusí ruský elektronický průmysl se speciální výrobou propadat panice. Americké elektronické součástky, včetně nejnáročnějších integrovaných obvodů, se. byť naprosto neobvyklými způsoby a cestami, stejně do Ruska dostávají.
IO.jpg
Podíváme-li se na průmysl informačních technologií (IT), pak je možné konstatovat, že vývoj ruského (tuzemského) programového vybavení trvá průměrně tři až sedm roků. Na základě zadání vývoje programového vybavení jsou ruské společnosti teoreticky schopné nahradit zahraniční software, avšak vážnou otázkou je kvalita produktů. Pro dosažení důstojných výsledků jsou nutné úpravy v legislativě, přesná kritéria pro hodnocení vlastností produktů IT a také vývojových společností. Má se rovněž za to, že Rusko má zatím ještě nedostatek pracovníků s patřičně vysokou kvalifikací, kteří jsou potřeba pro tvorbu skutečně konkurence schopného programového vybavení.
Podle ruského ministerstva průmyslu a obchodu se mají v RF k roku 2020 objevit tuzemské tablety a smartphony, notebooky a další PC s parametry a kvalitou srovnatelnou s obdobnými zahraničními výrobky. Do seznamu produkce, kterou je nutné rozvíjet, je zařazeno 524 druhů produktů výpočetní techniky, polovodičových mikrovlnných elektronických komponent, komunikačních zařízení a dalších elektronických produktů.
Budoucnost elektronického strojírenství a otázky náhrady importu byly nejednou posuzovány a projednávány na různých úrovních, včetně koordinační rady vývojových a výrobních organizací elektronických zařízení a součástkové základny. Byla přijata celá řada důležitých dokumentů a zahájeny finanční injekce. Experti, analytici, výrobci i vědci se shodli na tom, že v Rusku už dnes může kosmický a obranný průmysl vydržet při působení jakýchkoli sankcí. Potřebný rozvoj vyspělé komerční spotřební elektroniky může probíhat ještě dva až tři roky. Zde je zřejmé, že ani jeden závod speciální výroby nemůže žít bez komerčního segmentu výroby. Vždyť je tomu tak i v americkém průmyslu speciálních sofistikovaných výrobků, i ten těžko může žít bez tržní složky svých výrobků.

Sankce a elektronika ruských kosmických programů

Stav v dané oblasti je možné ukázat na příkladu předního ruského podniku pro výrobu kosmických elektronických přístrojů a zařízení - akciové společnosti “Informační družicové systémy” (AO ISS), která sídlí v Kolomně, nedaleko od Moskvy. Ve svém názvu nese jméno vědce a konstruktéra, akademika Michaila F. Rešetňova (1924-1996), jednoho ze zakladatelů sovětské kosmonautiky.
AS ISS.jpg
Pomocí družic vyrobených v IO ISS se zajišťuje široké spektrum služeb a aplikací pro provoz různých kosmických objektů jak v Rusku, tak i daleko za jeho hranicemi. Výsledky prací tohoto koncernu jsou nedílnou součástí historie odvětví ruské kosmické a raketové techniky, a rovněž světové nepilotované kosmonautiky. Zahraničními partnery koncernu jsou zejména francouzský Alcatel a francouzsko-německý EADS.
Hala moderního závodu obranného průmyslu.jpg
Závody tohoto koncernu se nevyhnuly nutnosti řešení problémů, které přinesly sankce Západu proti RF. Zde se názorně ukazuje, jaké závažné dopady má zhoršení situace na mezinárodní aréně na citlivá odvětví ruského průmyslu jsou-li dosti závislá na zahraničních dodavatelích. Největší rizika jsou z hlediska sankcí v oblasti dodávek zahraniční součástkové základny, jmenovitě elektronických součástek vojenské a kosmické spolehlivostní a odolnostní třídy. Ta je určena pro provoz ve složitých a náročných prostředích, v první řadě v otevřeném kosmickém prostoru. I když se součástky z vnějšího pohledu podobají “obyčejným”, bývají nejméně stokrát dražší. Při jejich výrobě se používají speciální materiály a technologie a hotové výrobky procházejí náročnými zkouškami a tříděním. Rusko nyní ztratilo přístup k velké části nomenklatury produkce, která pochází z USA.
Montáž družice.jpg
Výroba v podnicích akciové společnost ISS je ve velké míře závislá na zahraničních dodávkách spadajících pod sankce. Při výrobě kosmických objektů se používá 25 až 75% kompletačních dílů dodávaných zahraničními partnery. Přesný podíl importní součástkové základny závisí na určení a funkcích družice (například komunikační, navigační, geodetické apod.). V objektech komerčního určení je vlastních ruských kompletačních dílů znatelně méně než ve vojenských.
Základními zahraničními dodavateli kooperujícími se společností ISS jsou společnosti z USA. Na ně připadá 83 až 87% ze všech importních dodávek. Důvodem takové převahy amerických dodávaných produktů před ostatními je jejich vysoká kvalita a snaha ISS používat ze zahraniční výroby pouze nejlepší produkty. Vzhledem k sankcím Západu zůstává ruský kosmický průmysl bez některých potřebných výrobků zahraniční výroby, zejména v oblasti vysoce odolných a spolehlivých elektronických součástek, komponent a modulů.
Moderní elektronické díly-06.jpg
Z hlediska rizik vyplývajících ze sankcí je možné současné kosmické projekty realizované v ISS rozdělit do tří kategorií. K první, která je prakticky bez rizik patří kosmické objekty a vypouštěcí zařízení, které již jsou plně zkompletované na bázi všech potřebných produktů. Podobně i druhé kategorii představované družicemi, které se budou vypouštět po roce 2019, nehrozí žádné vážné problémy. Nejsložitější situace je s třetí kategorií kosmických objektů - družicemi jejichž výstavba je v plánu na léta 2016 až 2017. Do tohoto plánu výroby spadají, mimo jiné, nové družice ruského navigačního systému GLONASS (obdoby amerického GPS). Ostatní kosmické objekty této kategorie se staví na základě požadavků různých státních resortů a institucí.
Podle zástupců vedení koncernu ISS, existuje řada způsobů jak se vyrovnat s omezeními a zákazy importu. Je nutné vidět rozdíl mezi náhradou importu a nezávislostí na importu. Náhradou importu se rozumí záměna zahraničních kompletačních dílů a prvků tuzemskými, zatímco již samotný vývoj projektů na bázi tuzemských či dostupných importních produktů je nutné chápat jako nezávislost na importu.
Ruské podniky sdružení ISS nyní nezávisejí pouze na dovozových technických dílech a prvcích. Jde také o určitou závislost na matematických programech, které jsou do dodávaných zahraničních hardwarových prvků zaintegrovány. Jsou totiž určité specifické problémy, které souvisejí s použitým aplikačním softwarem. Zahraniční konstrukční software obsahuje nejen souhrn nástrojů pro projektování, ale i bázi pro moderní kompletování. Programy tak ve skutečnosti tvoří svého druhu nápovědu k tomu, z jakých prvků se má nový produkt sestavovat.
Takový přístup k realizaci projektů je komfortní a minimalizuje omyly pouze tehdy, pokud je neomezený přístup k úplné součástkové základně. A právě na tento problém narazili ruští konstruktéři v souvislosti s posledním zahraničními sankcemi. Nicméně ruský průmysl v tom učinil určitá opatření. Po spuštění sankcí se provedla podrobná analýza situace s bázemi vlastněných dat a dostupností kompletačních dílů a prvků. Ukázalo se, že určitá část produktů doporučovaných konstrukčním softwarem, může být zaměněna jinými analogickými produkty. Tak se podařilo zaměnit asi třetinu potřebných produktů. Kromě toho byla část potřebných produktů unifikována. Díky tomu všemu byl seznam nezbytných dovozových produktů několikanásobně zmenšen. I tak, nyní je v něm kolem tisíce položek.
Přese všechno jsou alternativní řešení spojena s problémy. Nouzová záměna původně vybraných a používaných kompletačních dílů a prvků jinými vede v mnoha případech ke zvětšení rozměrů a hmotnosti hotových produktů v průměru o 30%. I tak však zůstane funkčnost a parametry kosmických objektů na požadované úrovni. Radostné to sice není, ale zatím se tak daří požadavky zákazníků uspokojovat.
Vedení koncernu ISS přiznává, že odvětví stavby kosmických objektů a jejich součásti - kosmické elektroniky - má vážné problémy. Pro potíže s dodávkami kompletačních dílů a prvků se časové termíny plnění některých zakázek mohou dosti odsunout. Některé projekty budou ukončeny asi o dva roky později, než předpokládal původní plán. To vše má objektivní důvody. Kvůli sankcím musejí ruští odborníci kupovat alternativní kompletační díly a prvky, na jejich bázi vyvinout a vyrobit přístroje a zařízení, a pak s nimi provádět náročné zkoušky. A to vše si bere svůj čas.
Z uvedeného vyplývá, že popsané problémy nejsou pro ruské odborníky nějakou novinkou. Jde o to, že vývoj a výroba kosmických objektů, a to i bez sankcí, je dlouhým a složitým procesem. Postavení sériové družice nyní trvá tři až čtyři roky (v závislosti na funkcích, které plní). Součástková základna se přitom mění každých pět až sedm roků. V praxi to znamená, že ke konci vývoje se prakticky v každém projektu musejí určité kompletační díly a prvky nahradit modernějšími produkty. Něco, co je podobné nynějšímu postupu - náhradě importu, existuje v odvětví vlastně stále. Současné sankce pouze problémy související s tímto procesem několikanásobně zvětšily a jejich řešení zkomplikovaly.
Moderní elektronické moduly.jpg
Ruský průmysl, obdobně jako v koncernu ISS, činí potřebné kroky pro zajištění toho, aby výroba potřebných systémů mohla pokračovat i v podmínkách vynuceného nahrazování kompletačních dílů a prvků, na které dopadly zahraniční sankce. Náhrada importu je v mnoha případech spojena s vážnými potížemi. V odvětví kosmických systémů a objektů dochází v projektech k dvěma, výše zmíněným, závažným skutečnostem - velmi nežádoucímu zvětšování rozměrů a hmotnosti hotových produktů a k časovému odsouvání původně plánovaných termínů dodávek pro uživatele.
Situace je snad přece jen o to méně vážná, že závažné problémy se týkají projektů družic, které se budou stavět během příštích několika let. Jejich vývoj již běží naplno a nyní narazil na nedostatek řady důležitých komponent. Kvůli tomu se dokumentace projektů musí mnohdy z gruntu přepracovávat s respektováním nových podmínek. Důsledkem bude znatelné prodloužení termínů zahájení provozu nových systémů.
Viděno ze širšího pohledu bude ruská ekonomika potřebovat poměrně dlouhou dobu, aby mohla importní produkty nahradit tuzemskými. To, co se na Západě rozvíjelo po celá desetiletí, nebude v Rusku možné vývojově reprodukovat za rok nebo za dva. Rusko se bude muset držet dlouhodobého systémového přístupu a připravit se na to, že první výsledky se budou moci dostavit za tři, pět, sedm i více let. Celkově je to úkol minimálně na desetiletí.
Prvním problémem je to, že není k dispozici celá řada vlastních moderních technologií a teď, v podstatě, ztratilo Rusko přístup k chybějícím technologiím ze západního dovozu (pomineme-li nestandardní cesty, které stejně mohou řešit spíše jednotlivé případy naléhavé potřeby než problém vcelku). Bez vytvoření kvalitního vědeckého základu se efektivní náhrady importu nedosáhne, stavba nových závodů a zajišťování potřebné infrastruktury nemá smysl, nejsou-li nové technologie. Proto chce Rusko soustředit hlavní úsilí na přípravu vysoce kvalifikovaného personálu a rozvíjení vědeckých center na podporu vlastních konkurence schopných technologií.

Závěrem

V souvislosti se zhoršením mezinárodní situace a sankcemi Západu vůči Rusku byl (jak vyplývá z výše uvedeného) zpracován široký program náhrady importu. Na období několika následujících let se plánuje osvojit výrobu několika tisíc položek různé produkce, která je nutná pro kosmický a obranný průmysl, jakož i pro některá další odvětví. Nakolik bude pro Rusko tento program úspěšný ukáže čas. Podle všeho jsou zatím v Rusku důvody jak pro nepodléhání panice a mírný optimizmus, tak i pro znepokojení.
Ve věci sankcí Západu vůči Rusku se v hromadných sdělovacích prostředcích většinou vyskytují informace a názory podbarvené ideologicky, ať již z jedné nebo druhé strany. V tomto příspěvku byl učiněn pokus o nezaujatý a věcný pohled konkretizující a objektivizující stav v jednom mimořádně důležitém odvětví ruského průmyslu se vztahem k vojenskopolitické situaci současného světa.