Velká prověrka bojové připravenosti ozbrojených sil Ruské federace na Dálném východě -
jaké jsou výsledky?
Opožděná aktualita
Zhruba v polovině července tohoto roku (2013) byla na rozkaz vrchního velitele ozbrojených sil Ruské federace (RF) - prezidenta Vladimira Putina zahájena prověrka bojové připravenosti s účastí vojenských svazů, svazků a útvarů Východního a částečně Středního vojenského okruhu, Tichooceánského loďstva, a rovněž vojenského dálkového a dopravního letectva. Po ukončení obrovsky rozsáhlé vojenské akce, předložil ministr obrany RF Sergej Šojgu prezidentovi V. Putinovi hlášení o výsledcích této akce neobvykle velkého měřítka.
Prezident V. Putin a ministr obrany S. Šojgu
Nejprve některé oficiálně publikované údaje
Do velkých vojenských cvičení spojených s prověrkou bojové připravenosti (13. až 21. července) bylo nasazeno přes 160 000 vojenských osob, více než 5000 tanků a obrněných vozidel, 130 letounů a vrtulníků, 70 lodí a různých plavidel. Svazky a útvary plnily cvičné bojové úkoly na území 17 výcvikových prostorů (polygonů) a lodě Tichooceánského námořnictva operovaly ve vodách Ochotského a Japonského moře. Bylo také mobilizováno kolem tisíce civilních občanů, kteří byli přepraveni do výcvikových prostorů ve vzdálenostech až 7000 km.
Jak události probíhaly a jak je možné posuzovat celou akci
V noci z 12. na 13. července prezident a vrchní velitel V. Putin vyhlásil zahájení náhlé prověrky bojeschopnosti vojska Východního vojenského okruhu. Ministr obrany s. Šojgu předal veliteli okruhu admirálu Konstantinu Siděnkovi tlustý balík s rozkazy na uvedení svazků a útvarů do bojové pohotovosti a jejich operační rozvinutí. V tomto roce byly již předtím náhlé prověrky provedeny u tří dalších vojenských okruhů (Západního, Středního a Jižního). To že došlo na Východní vojenský okruhu nebylo zase tak mimořádné překvapení.
Ministr obrany S. Šojgu, prezident V. Putin a náčelník generálního štábu V. Gerasimov
Vojenské svazky a útvary, které byly v rámci této mohutné akce uvedeny do pohotovosti, vyjížděly z míst svých posádek bez předchozího uvědomění a přípravy. Přesunovaly se do neznámých, předem nepřipravených a značně vzdálených míst s veškerou bojovou technikou, včetně nedotknutelných zásob a zakonzervované techniky. Do nového místa bojového určení byly jednotky přesouvány letecky na vzdálenost mnoha tisíc kilometrů, a také po železnici. Nejkratší vzdálenost po přesun techniky po vlastní ose byla 250 km a nejdelší 1100 km. Prověrka bojové připravenosti plynule přešla do vojenských cvičení podle scénářů, které nebyly předem dopodrobna připravené. Nová místa činnosti v rámci cvičení byla obsazována formou vzdušného a námořního výsadku.
Námořní výsadek
Až potud se jeví všechno logické a racionální. Udivují však počty vojsk zapojených do prověrky. Uváděný počet 160 000 vojáků se zdá být nemyslitelný. Ještě nedávno se svým rozsahem považovaly za bezpříkladné manévry provedené Čínou v roce 2009. Tehdy v nich bylo nasazeno přes 50 000 vojáků a důstojníků (nezapomínejme, že její ozbrojené síly počtem dvakrát převyšují ruské). Bude-li se věřit oficiálním ruským zprávám, pak byla při náhlé prověrce ve Východním okruhu RF zúčastněna zhruba čtvrtina ruské armády. Naposledy se tak stalo začátkem 80. let minulého století při vrcholu studené války. Navíc to bylo v západní části bývalého Sovětského svazu s její rozvinutou sítí komunikací, hustě obydlenými oblastmi, které zajišťovaly mobilizaci záloh. Ve východní části Ruska žádné takové možnosti nejsou.
Zámysl ruského prezidenta V. Putina, který inicioval tuto prověrku je možné pochopit. Zjevně se chtěl přesvědčit o tom, co by nastalo v případě náhlého vypuknutí rozsáhlých bojových událostí. Vycházel z žalostných zkušeností. V. Putin nejednou připomínal začátek druhé čečenské války, kdy jeden a půl miliónová armáda nabyla schopná zformovat 60 tisícové uskupení a bylo nutné přikročit k dokompletování záložníky. Nepříliš vydařená byla i zkušenost válečných akcí s Gruzií, kdy značná část bojové techniky se ani nebyla schopna přemístit na bojiště.
Samozřejmě, mnohem snadnější by bylo provést prověrku takového charakteru v evropské části Ruska. V souladu s mezinárodními závazky by však Rusko muselo pozvat zahraniční pozorovatele, což by zjevně vůbec nebylo žádoucí. Nedej bože se ještě ztrapnit před zvídavými cizinci.
Rozhodnutí o provedení natolik mohutných cvičení postavilo před velení ozbrojených sil prakticky neřešitelné úkoly. Ve Východním vojenském okruhu je dohromady 14 brigád, které jsou navzájem vzdálené tisíce kilometrů. Jenom přesun desítek tisíc vojáků do prostoru cvičení je mimořádně složitý, vezmou-li se v úvahu omezené možnosti dopravních komunikací. Neméně složitou se jevila i realizace požadavků na výjezd svazků v plném složení. Znamená to, že cvičné bojové úkoly museli plnit všichni vojáci. A přece polovina z nich přišla do jednotek před měsícem. A nekompletnost mužstva čítala nejméně 20 procent. K tomu ještě přidejme nutnost používat výzbroj, která byla uskladněna na příslušných základnách. To vše nutně muselo vést k chaosu, má-li se uvěřit tomu, že bylo do pohybu uvedeno 160 tisíc vojáků.
Bojové nasazení (palba) vrtulníku
Došlo však k obyčejnému ruskému zázraku. Odhlédneme-li od desetihodinového zdržení s přesunem brigády radiační a chemické ochrany (na civilním letišti nebylo potřebné množství pohonných hmot pro natankování letounů vojenského dopravního letectva), všechno ostatní, budeme-li věřit oficiálním zprávám proběhlo ve stanovených časech. Posilovací útvary byly včas přemístěny letouny dopravního letectva a po železnici na Sachalin, kde proběhla první etapa cvičení. Poté co byly “útoky protivníka” úspěšně odraženy, se další události rozvíjely na území za Bajkalem. Také tam se k účasti v dvoustranném cvičení úspěšně přemístily svazky a útvary hned tří vševojskových armád.
Ještě ke kritickému pohledu v souvislosti s některými oficiálními informacemi. On totiž někdy veškerý důvtip spočívá nikoli v plnění rozkazu, ale v tom jak se o tom podává hlášení. Je zřejmé, že žádných 160 tisíc vojáků nebylo do “nejneočekávanější” prověrky zapojeno. Podle zcela hrubého propočtu, vycházejícího ze zpráv ministerstva obrany o účasti asi desítky svazků, je zřejmé, že to může být maximálně 35 až 40 tisíc vojáků (i když i tak je to možné považovat za velký úspěch).
Odpálení rakety (v popředí radarový systém)
Celou technologii vydávání (zcela nebo zčásti) nepodložených zpráv, kdy je jedna nesmyslná cifra hned následována druhou názorně demonstruje historka s počty vojenské techniky nasazené v popsané akci. Na prvním zasedání v ministerstvu obrany bylo řečeno, že bude nasazeno kolem tisíce tanků, obrněných transportérů a bojových vozidel pěchoty, 130 letounů a kolem 70 lodí. Potom zřejmě pochopili to, že pokud se účastní 160 tisíc vojáků , budou uvedené počty pozemní techniky malé. Na jeden tank nebo obrněný transportér by připadlo 160 vojáků, to by byla sakra moderní armáda. A už se objevila druhá, zcela nemyslitelná cifra - kolem 6000 kusů bojové techniky.
Z otevřených zdrojů je známo, že ve Východním vojenském okruhu je asi 600 tanků a zřejmě odpovídající počet obrněných transportérů a bojových vozidel pěchoty, celkově právě něco málo přes tisíc. Sestava lodí Tichooceánské flotily se nezvětšila. Manévrů se zúčastnilo několik strategických bombardérů a letounů vojenského dopravního letectva. Bude-li se to vše brát vážně, muselo by být ze střední části Ruska přemístěno ne méně než čtyři tisíce tanků, obrněných transportérů, bojových vozidel pěchoty a samohybných houfnic a to během dvou až třech dnů, což je zhola nemožné.
Nasazení strategických bombardovacích letounů
Byl v tom tedy mediální podvod. S přáním ohromit veřejnost i vrchního velitele, zahrnuli vyšší vojenští činitelé do počtů prověřovaných sil všechny svazky Východního vojenského okruhu, plus svazky doplněné ze Středního vojenského okruhu. Zdá se, že větší část sil se nikam nepřemístila a žádných činností ve cvičeních se neúčastnila. Celé toto divadýlko vůbec není nevinné. Vyšší vojenští funkcionáři mohou například uvěřit pravdivosti bujné fantazie v reportáži vojenského tisku o tom, že vojáci základní služby, kteří nikdy nenakládali tanky na železniční vagóny, to dělali hned napoprvé snadno a bez problémů. Může se zrodit nebezpečná iluze o tom, že za dvanáct měsíců (délka vojenské základní služby v ruské armádě) se ze “záklaďáka” může stát vynikající specialista pro práci s vojenskou technikou. A v tomto případě se u vysokých vojenských činitelů může vyskytnout iluze o tom, že mohou klidně poslat do boje 160 tisíc vojáků.
Závěry z provedené akce
Popsaná prověrka bojové připravenosti Východního vojenského okruhu s návazným vojenským cvičením, je v letošním roce už druhým velkým vojenským cvičením Ruské federace. První se uskutečnilo na jaře v oblasti Blízkého východu a Středozemního moře v souvislosti s událostmi z poslední doby v Libyi, Sýrii a Egyptě. Rusko se také rozhodlo, že v letošním roce vytvoří novou, Středomořskou vojenskou námořní flotilu, trvale dislokovanou v ve Středozemním moři.
Provedená cvičení Východního vojenského okruhu byla nejen prověrkou výsledků výcviku vojáků, ale i systému velení ve vojskových formacích. Útok na značkovaného “nepřítele” neprobíhal na jednotné či společné frontě, ale jednotlivě jej prováděly svazky, které působily prakticky autonomně, a přitom tak, aby celek představoval jednotný, dobře sladěný mechanizmus. Zkouškou prošly i služby logistického a technického zabezpečení bojové činnosti vojsk. Například pro zajištění stravy pro vojáky, byl mj. ve výcvikovém prostoru rozvinut polní pekárenský závod vyrábějící ve velkém chléb.
Během 16. července pozoroval průběh cvičení na Sachalinu prezident V. Putin, který den nato, shrnul předběžné závěry náhlé prověrky bojeschopnosti vojsk Východního vojenského okruhu a vyjádřil své uspokojení z kvalitního provádění úkolů a plnění cílů prověrky. Tato náhlá prověrka se nepodobala průběhu, který byl dosud normální při cvičeních, kdy se vybraná část vojsk dopravila do předem připravených prostorů a svoji činnost vykonávala ve víceméně obvyklých podmínkách. Zde se naopak “zvedaly” celé svazky a útvary a přepravovaly se na svých “tabulkových” prostředcích do předem neznámých prostorů.
Tak rozsáhlé vojenské cvičení stálo Ruskou federaci obrovské finanční prostředky. To o něčem v mezinárodní politice vypovídá. Cvičení prověřilo jednak bojeschopnost ruské armády a schopnost zasáhnout efektivně, kdekoliv na svém území pro ochranu zájmů své země, včetně ochrany ruského nerostného bohatství na východě země.
Ministr obrany RF armádní generál S. Šojgu předložil prezidentu V: Putinovi hlášení o výsledcích mimořádně velké a náročné akce. Zformuloval tři důležité závěry. Za nejdůležitější závěr považuje nutnost zvětšení normy spotřebovávané munice při bojovém výcviku a prováděných cvičeních. Uvedl, že tyto normy budou u tankistů, dělostřelců a vojáků motostřeleckých jednotek několikanásobně zvětšeny.
Jako druhý závěr ministr obrany uvedl nutnost rozptýlení a změn dislokace leteckých útvarů s určitou změnou struktury vzdušných sil a aktivováním další řady letišť, zejména ve východní části země.
Třetím závěrem je nutnost revize celé struktury funkcí, ve kterých mají sloužit výlučně vojáci z povolání. Při vší snaze a intenzitě výcviku, není voják základní služby (který v Rusku slouží jeden rok) schopen osvojit si takové profese, které jsou dnes nutné při práci se složitými systémy a do vojsk jich každým rokem bude přicházet stále více a jejich složitost se může zvětšovat. Proto se do konce roku 2013 plánuje zpracování úplného seznamu funkcí, ve kterých budou sloužit vojáci z povolání a seznamu funkcí pro vojáky základní služby. V souvislosti s tím se první propočty poměru počtů vojáků z povolání a vojáků základní služby v ruských ozbrojených silách (425 000 : 30 000) mohou změnit.
Zpracováno s částečným použitím pramenů:
Nacional’naja oborona, VII, 2013, No. 7
Ježedněvnyj žurnal, 19. 7. 2013 (Alexandr Gol’c)
