Ozbrojené síly Ruské federace na přelomu let 2014/2015
Žijeme v době, kterou je možné charakterizovat rychlými změnami geopolitické a vojensko-politické situace. Je účelné pohlédnout na to, jak na konkrétní jevy ve vývinu situace, jichž jsme svědky, reaguje politické vedení a vojenské velení ruských ozbrojených sil. Výrazně vyniká tendence od základu modernizovat ozbrojené síly Ruské federace. Tento příspěvek je stručným přehledem význačných událostí a skutečností se snahou o vystihnutí podstaty konkrétních faktů a uvedení pokud možno objektivních informací, oproštěných od politických nebo ideologických nánosů.
Současnost a trend modernizace ozbrojených sil Ruské federace
Uplatňování nového myšlení ve výstavbě ozbrojených sil RF je jedním z nejdůležitějších úkolů řešených ruským státem v rámci organizace obrany země. Na charakter a rozsah uskutečňovaných opatření při rozvoji ozbrojených sil má přímý vliv to, jak se utváří vojenskopolitická situace ve světě. Ta v současných podmínkách nabývá čím dál více nepředvídatelný a výbušný charakter. Snižuje se práh pro nasazení vojenské síly a hranice mezi mírem a válkou. Demonstrace, nebo přímé použití vojenské síly, se v politice stává nejúčinnějším nástrojem.
Za takových podmínek získává zajišťování národní bezpečnosti Ruska stále složitější a komplexní charakter. Dotýká se otázek strategického zadržování, odvracení regionálních konfliktů, boje proti terorizmu, kybernetické obrany, informační převahy a mnoha dalších. Potvrzují to události na Blízkém Východě, ve střední Asii, na Ukrajině, v severní Africe, atd.
Zvýraznili jsme tendenci zásadní modernizace ruských ozbrojených sil v celém spektru oblastí jejich činnosti, zejména v oblasti výzbroje a vojenské techniky využívající nejnovější průlomové technologie. Je otázkou, do jaké míry se Rusku podaří naplnit vznosné modernizační cíle v oblasti obrany.
Zvyšování výdajů na obranu ve státním rozpočtu je, málo platné, spojeno se snižováním výdajů na jiné, neméně podstatné části národní ekonomiky např. na vzdělávání (školství), zdravotnictví a bytovou výstavbu. V roce 2014 se oproti roku 2013 tyto výdaje snížily o 12,9% / 8,6% / 23,7%. Výdaje na obranu přitom rostly prudkými tempy - za tři roky o 1,27 bilionů rublů, (zhruba o 40 miliard USD), tj. o více než 60%.
V roce 2016 mají výdaje na zajištění bezpečnosti státu dosáhnout celkem 106,4 miliard USD. S americkým vojenským rozpočtem, který v roce 2014 dosáhl téměř 550 miliard USD, to samozřejmě srovnávat nelze, pohlédne-li se však na redukci klíčových sociálních kapitol, vzbuzuje to přinejmenším podiv. Jistěže je přirozené, že země jako je Rusko, je již svým charakterem odsouzeno k vysokým obranným výdajům. Jakákoli země s takovým územím, délkou státních hranic a počtem příhraničních zemí je objektivně nucena mít značně vysoké vojenské výdaje. Otázkou však ani tak není velikost obranných výdajů, jako priority. Nakolik je zvyšování vojenských výdajů země opodstatněné, když se přitom výdaje na základní sociální kapitoly nemístně snižují.
Do popředí stále výrazněji vystupuje nutnost kontinuálního zajišťování kybernetické obrany. Cestou k tomu se stalo vytvoření nového druhu vojska - kybernetického vojska (viz samostatný příspěvek tohoto blogu “Vznik ruského kybernetického vojska” z 1. 2. 2014). I to, samozřejmě, vyžaduje vynaložení nadměrných investic.
Současné a plánované akce Ruska pochopitelně vyvolávají protitahy, především Spojených států a NATO (působení a vyvolávání reakcí je samozřejmě oboustranné). Nejdůraznějším upozorněním byla neutralizace ukrajinských ozbrojených sil na Krymu a jeho připojení k Ruské federaci. Prezident V. Putin vyčlenil značný díl hrubého domácího produktu na modernizaci ozbrojených sil během deseti let. I když to mnozí experti to považují za nereálné, ruský výkon s Krymem, mimo jiné ukázal, že ozbrojené síly prošly nikoli nečinně dlouhou cestu od prohry v Čečně v 90. letech minulého století.
Bude-li Putinova modernizace ozbrojených sil úspěšná, zvýší to vojenskou sílu Ruska nad úroveň bývalého Sovětského svazu a posílí to vliv Ruska na okolí v Evropě a na Středním Východě. Program vojenské modernizace přesvědčivě ukazuje, že v příštím desetiletí bude Rusko nejen usilovat o větší regionální přítomnost, sílu a vliv, ale bude mít větší slovo i v politice globálního měřítka. Jeho geostrategické a vojenské zájmy budou tím, či oním způsobem zahrnovat jak Evropu, tak i Blízký a Střední Východ, asijsko-tichomořský region a Arktidu.
Ze strany USA a NATO se dá předpokládat především zintenzivnění zpravodajské činnosti, udržování vojenských rozpočtů na patřičné výši (v případě USA alespoň 4% hrubého domácího produktu), spolehlivé udržování současných zásob jaderných zbraní, a rovněž modernizaci ozbrojených sil (jak jaderných, tak i konvenčních). Otázkou je i možnost nového účelového zahajování, rozšiřování, či vyvolávání nových ozbrojených konfliktů různého měřítka, jak jsme to viděli téměř ve všech obdobích poválečné historie USA. Jak to kdysi vyjádřil Ronald Reagan, USA se budou snažit udržovat mír vojenskou silou (demonstrací či jejím přímým užitím).
Nová vojenská doktrína Ruské federace
Ke konci prosince 2014 schválil ruský prezident a vrchní velitel ozbrojených sil RF Vladimir Putin nové znění vojenské doktríny Ruské federace, čímž pozbyla platnost verze vojenské doktríny z roku 2010. Změny zakotvené v nové verzi vojenské doktríny se odůvodňují “změnami charakteru nebezpečí a vojenských hrozeb, úkolů v oblasti zajišťování vojenské bezpečnosti a obrany, a rovněž podmínek rozvoje Ruské federace”.
Jak uvádí oficiální webová stránka Bezpečnostní rady Ruska, změny se v prvé řadě týkají výskytu nových hrozeb pro RF v souvislosti se situací na Ukrajině a kolem ní, a rovněž událostí na severu Afriky, v Sýrii, Iráku a Afghánistánu. Uvádí se, že “v boji vůdčích států světa za své zájmy, se staly typickými «nepřímé akce», využívání protestního potenciálu obyvatelstva, radikálních a extrémistických organizací a soukromých vojenských společností. Zvyšuje se útočný potenciál NATO bezprostředně u ruských hranic a aktivně se provádějí opatření k rozvinování protirusky zaměřeného globálního systému protiraketové obrany”.
Aktuální ustanovení předchozí vojenské doktríny se v nové verzi nemění. Zachovává se obranný charakter vojenské doktríny, zvýrazňuje se oddanost Ruska využívání vojenské síly pouze až po vyčerpání možností použití opatření nenásilného charakteru. Beze změn zůstávají principy použití ozbrojených sil RF a řád použití jaderných zbraní.
Současně se konkretizují některé základní formulace. To se v prvé řadě vztahuje k základním vnějším a vnitřním vojenským nebezpečím, zvláštnostem vojenských konfliktů, a rovněž vybraným otázkám použití ozbrojených sil. Je zaveden pojem “nejaderné zadržování”, s ohledem na udržení sil všeobecného určení ve vysokém stupni bojové připravenosti. Zkonkretizovaly a doplnily se základní úkoly RF v zadržování a předcházení vojenským konfliktům. Kromě toho se v doktríně objevuje pojem mobilizační připravenosti a definují se úkoly k jejímu udržení na potřebné úrovni. Zahrnují se úkoly k zajištění efektivnosti vojensko-vlastenecké výchovy občanů. Seznam základních úkolů ozbrojených sil, dalších vojsk a orgánů se doplňuje ustanoveními, která se týkají zajištění vzdušné a kosmické obrany, zajištění národních zájmů Ruska v Arktidě, a také tvorby, rozvoje a modernizace vojenské infrastruktury.
V nové verzi doktríny jsou zkorigovány úkoly vojensko-ekonomického zabezpečení obrany. V rozvoji vojenského průmyslu se klade základní důraz na zvýšení kvality a schopnosti konkurence produkce vojenského určení, vytvoření systému řízení úplného životního cyklu výzbroje, vojenské a speciální techniky. V nové situaci také na schopnost potenciálu země nahradit vlastními silami a prostředky to, o co připravují Rusko sankce Západu.
V dokumentu jsou odraženy i otázky rozšiřování spolupráce s zeměmi BRICS a rozvoje vztahů s republikami Abcházie a Jižní Osetie. Podtrhuje se nutnost udržení rovnoprávného dialogu s Evropskou unií a NATO a spoluúčasti ve vytváření nového modelu bezpečnosti v asijsko-tichomořském regionu.
Stav a naléhavé úkoly v zajišťování bezpečnosti RF
Na rozšířeném zasedání kolegia ministerstva obrany RF, konaném 19. prosince 2014, vrchní velitel ruských ozbrojených sil V. Putin zdůraznil nutnost věnovat pozornost hrozbám, ke kterým dochází kolem Ruska a oznámil, že Rusko bude v odpovědi na to hájit svoji bezpečnost důsledně a tvrdě. V této souvislosti prezident V. Putin vytyčil před vojenskou organizací země pět klíčových úkolů:
- Dokončit vypracování Plánu obrany na léta 2016-2020 a v prosinci 2015 jej předložit ke schválení. Vycházeje z úprav provedených ve federálním zákoně “O obraně”, změn ve vojenské doktríně (viz výše) a ze schváleného zámyslu obrany, vypracovat úplný soubor plánovacích dokumentů pro krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou perspektivu.
- Rozvíjet všechny složky strategických jaderných sil, k čemuž do roku 2021 převést pozemní jaderné síly na novou modernizovanou výzbroj, a rovněž modernizovat a obnovit park vzdušné komponenty jaderné triády.
- V roce 2015 dokončit vytvoření kombinovaných vzdušných a kosmických sil.
- Kvalitativně posílit obranu strategicky důležitých regionů země - Arktidy a řady dalších území.
- Pokračovat v praxi nenadálých prověrek bojové pohotovosti a připravenosti ozbrojených sil. V roce 2015 musejí zahrnout všechny vojenské okruhy, druhy a typy vojsk a služeb, a rovněž odpovídajících federálních a regionálních orgánů státní správy a řízení.
Vladimir Putin upozornil vedoucí orgány subjektů federace, že musejí soustředit zdroje na splnění úkolů v oblasti mobilizační přípravy a územní obrany svých regionů. Uložil Bezpečnostní radě Ruska vypracovat spolu s vládou a zainteresovanými institucemi normativně-právní dokumenty pro decentralizaci a zvýšení odpovědnosti vedoucích funkcionářů regionů za mobilizační připravenost a za územní obranu.
Zvláštní pozornost byla na kolegiu věnována otázkám obrany Arktidy jako nejperspektivnější oblasti pro těžbu uhlovodíků a získání biologických zdrojů. Na úseky arktického šelfu si kromě Ruska činí nároky další čtyři státy - Dánsko, Kanada, Norsko a USA. Jedná se o právo disponovat územím o celkové rozloze 1,2 milionů km2 (asi jako dvě Ukrajiny). Níže se budeme arktickému regionu věnovat podrobněji, ale nyní v dané souvislosti uveďme, že v roce 2014 tam bylo na bázi Severního loďstva RF pro tento region zřízeno nové strategické velitelství.
Aktuální otázkou je rovněž organizace obrany Krymu. Není to pouze proto, že jeho vrácení do sestavy Ruské federace není mezinárodně uznáváno, ale také (a to zejména) proto, že má strategickou polohu v černomořském regionu, kde se střetávají národní zájmy mnoha států, zejména geopolitické a geoekonomické zájmy USA a Evropské unie. Na Krymu je již rozvinuto plně soběstačné uskupení sil všeobecného určení. Doplňuje je sedm svazků a osm útvarů různého speciálního určení. V sestavě černomořského loďstva se ještě před novým rokem 2015 dokončilo rozvinutí samostatné brigády s ponorkami.
Projevuje se celá řada vážných problémů v mnoha oblastech dodávek výzbroje a vojenské techniky pro ozbrojené síly od vojensko-průmyslového komplexu RF. Plán obranných zakázek pro rok 2014 není v celém plánovaném rozsahu splněn. To se týká i souvisejících oblastí realizace opatření k organizačnímu a technickému zabezpečení. Negativní důsledky to má zejména pro ruské vojenské námořnictvo, ale způsobuje to vážné problémy i pozemním a vzdušným silám.
Celkově události poslední doby ukazují, že se ruské ozbrojené síly mění a získávají novou tvářnost. Stávají se moderními a připravenými k plnění složitých a odpovědných úkolů současné doby. Spolu s tím je však naprosto zřejmé, že se armáda i námořnictvo neobejde bez dalšího zdokonalování a rozvoje ve všech klíčových oblastech. Toho se má dosáhnout realizací všech programů vojenské výstavby v plném plánovaném rozsahu.
Stav a úkoly ozbrojených sil RF v personální oblasti
Jedním z klíčových směrů dalšího rozvoje ruských ozbrojených sil je formování svazků a útvarů s jejich kompletováním jak sloužícími vojáky z povolání (tzv. “kontraktniky”), tak i vojáky základní služby (tzv. “prizyvniky”).
Profesionální armáda
V roce 2014 bylo přijato do služby vojáků z povolání (vojínů a seržantů) přes 70 000 civilních občanů. Jejich počet tak poprvé přesáhl počet odvedených vojáků základní služby.
Ruští vojáci z povolání
Kompletnost svazků mírových sil, vzdušného výsadkového vojska, jednotek zvláštního určení a námořní pěchoty (obsazení vojáky z povolání) je nyní charakterizována počtem přes 16 000 osob. Vojáky z povolání jsou nyní plně zkompletovány dvě brigády, 12 oddílů zvláštního určení, pět praporů vzdušného výsadkového vojska a námořní pěchoty.
Branci mají možnost volby
Činí se také opatření k odstranění deficitu vojáků základní služby - základního zdroje pro doplňování vojsk vojíny a seržanty.
Ruští vojáci základní služby
Federální zákon, přijatý z iniciativy ministerstva obrany RF v červnu 2014, dává ruským občanům (brancům) právo volby - absolvovat (jednoroční) vojenskou službu jako řádní vojáci základní služby, nebo sloužit dva roky jako vojáci z povolání s odpovídajícími právy a možnostmi. Realizace uvedeného zákona umožňuje zvýšit počet přicházejících osob s vyšším vzděláním, kteří budou sloužit jako vojáci z povolání.
Od jarních odvodů 2014 se poprvé vojáci základní služby vybavují elektronickými kartami pro registraci osobních údajů. Osobní karta obsahuje fotografii, jméno brance, informace o zdravotním stavu, profesionálním a psychologickém profilu, biometrické a sociálně demografické údaje a další potřebná data, která se během služby brance doplňují.
Práce s vojáky
V roce 2014 se hlavní pozornost věnovala kvalitě výkonu bojové přípravy a zvyšování individuálních schopností vojáků, ať již v řízení bojových vozidel, nalétaných hodinách v letounech či vrtulnících, seskocích s padákem, plavbách osádek hladinových lodí či ponorek. Např. hodiny plavby osádek lodí vojenského námořnictva se zvýšily 1,5 krát, nalétané hodiny 1,2 krát a hodiny řízení bojových vozidel 1,6 krát.
Pro zvýšení kvality přípravy vojsk se ve vojenských okruzích zdokonalují výcvikové prostory a báze výcvikových prostředků a systémů.
Důraz na bojovou připravenost a výcvik vojáků
Výrazným příkladem zde je pokračování výstavby a zdokonalování centra bojové přípravy “Mulino” v západním vojenském okruhu RF. Velký význam má také budování výcvikového prostoru”Ašuluk” (pro více druhů vojsk a výcvik v zajišťování jejich součinnosti) v jižním vojenském okruhu RF.
Alespoň stručně o zámyslu a realizaci centra bojové přípravy v Mulinu. Z centra bojové přípravy se mělo stát vzorové výcvikové zařízení v plně moderním pojetí a mělo být nově budováno s účastí německé společnosti Rheinmetall Defence Electronics, s kterou byla na výstavbu uzavřena příslušná dohoda. Struktura a vybavení centra “Mulino” mělo odpovídat nejmodernější koncepci a vyhovovat nejnáročnějším požadavkům a kapacitě pro výcvik vojsk do stupně brigáda vto (každoročně se mohlo vystřídat až 30 000 vojáků). Koncepce a vybavení centra mělo být obdobné jako v případě výcvikového centra GüZ (Gefechtsübungszentrum Heer), vybudovaného pro německý Bundeswehr. Mělo umožnit modelování jakékoli taktické situace na bojišti a reálně hodnotit činnost celé bojové sestavy brigády. Do Ruska se měly dodat i mobilní komplexy pro likvidaci munice, které by ji umožnily likvidovat v bezprostřední blízkosti skladovacích prostorů, přičemž s použitím moderních ekologických a bezpečnostních technologií.
Ruský voják s laserovým střeleckým simulátorem
Spolupráce německé společnosti s Ruskem byla odhadována výší kontraktu 120 milionů EUR (asi 165 milionů USD). Práce německého Rheinmetallu byly v Mulinu úspěšně rozběhnuty, avšak v rámci protiruských sankcí byly další práce ministerstvem hospodářství SRN zablokovány a společnosti Rheinmetall bylo odejmuto povolení vývozu příslušných systémů. Ruská strana uplatňuje za jednostranně vypovězený kontrakt vysoké finanční kompenzace.
Bližší pohled na koncepci cvičiště centra bojové přípravy skýtá níže zobrazený příklad řešení podle společnosti Rheinmetall Defence Electronics. Řídícím systémem pro provozování velkých cvičení ve výcvikovém prostoru je americký systém EXCON (Exercise Control) používaný v pozemních silách USA. Systém řízení pokrývá všechny fáze cvičené operace, včetně rozboru (zhodnocení) po ukončení operace AAR (After Action Review).
Příklad koncepce cvičiště centra bojové přípravy v pojetí Rheinmetallu
V nově vzniklé situaci po jednostranném zrušení kontraktu bylo odpovědnými ruskými orgány rozhodnuto, že výcvikové centrum bude v původním rozsahu vybudováno vlastními silami ruské armády a vojensko-průmyslového komplexu RF.
V ozbrojených silách RF se také věnuje pozornost soutěživosti v oblasti výcviku a bojové přípravy vojsk. V roce 2014 bylo poprvé provedeno mistrovství světa “Tankový biatlon” a mezinárodní soutěž ve výcviku leteckých osádek všech druhů vzdušných sil “Aviadarts-2014”. Pro pontonové přepravní jednotky ženijního vojska byla zorganizována soutěž “Otevřená voda”, u jednotek elektronického boje vzdušných sil RF soutěž “Elekronická hranice” a mnohé další, jako “Výsadková četa”, pohár “Moře-2014”, “Námořní eso”, “Baltické derby”, “Strategický víceboj”ˇ, atd.
Prověrky bojové připravenosti
Pro skutečné ověření reálných schopností ozbrojených sil adekvátně reagovat na celé spektrum hrozeb pro vojenskou bezpečnost RF se v roce 2014 pokračovalo v již dříve započaté praxi nenadálých prověrek bojové připravenosti vojsk. Tento směr, jako zcela nový, vyplynul z pracovních kontaktů ministra obrany s prezidentem - vrchním velitelem ozbrojených sil RF poté, co se v listopadu 2012 stal novým ministrem obrany Sergej Šojgu. V předchozích obdobích se faktor opravdové nenadálosti “nepěstoval”. O prověrkách se vědělo předem a připravovala se celá řada opatření k tomu, aby vše proběhlo hladce, s minimálními problémy. Takové akce měly spíše okázalostní charakter a pro orgány politického vedení a vojenského velení to bylo spíše nechvalně známým “vytíráním očí”.
V nově pojatém přístupu nenadálé prověrky vojsk, které nesouvisejí s plánovanou činností, umožňují politickému vedení země i velení ozbrojených sil opravdu poznat a zhodnotit nejen skutečný stav bojové pohotovosti, ale i prověřit správnost přijímaných rozhodnutí, a to nejen ve všech součástech vojenského organizmu (všech silových strukturách), ale i celé státní správy, při reagování na krizové situace. Dává to možnost zjistit, jak požadavky vrchního velení ozbrojených sil odpovídají reálnému stavu a činnosti vojsk a naopak.
Při takové rozsáhlé nenadálé prověrce se zpravidla poplachem “zvedá” celý vojenský okruh v čele se svým operačně-strategickým velitelstvím (OSV).
Poznámka:
Počet vojenských okruhů RF se ke konci roku 2010 snížil ze šesti na čtyři - Západní (se štábem v Petrohradě), Jižní (se štábem v Rostově na Donu), Východní (se štábem v Chabarovsku) a Střední (se štábem v Jekatěrinburgu). Územní rozdělení znázorňuje obrázek níže.
Územní rozdělení Ruské federace do vojenských okruhů
Po vyhlášení poplachu a shromáždění vojsk a bojové techniky, obvykle následuje přesun do předem neznámých, značně vzdálených prostorů (zpravidla výcvikových prostorů), a to s využitím všech druhů přepravy (po vlastní ose, letecky, po železnici, příp. i lodní dopravou) vojenskými, v případě potřeby i civilním prostředky a službami. Po dosažení určených prostorů přecházejí štáby a vojska plynule k provedení cvičení podle hrubého scénáře, ve kterém je ponechána značná volnost pro přehrávání činnosti vojsk a štábů v neočekávaných a překvapivých situacích vyžadujících velmi tvůrčí a intuitivní přístup velitelů všech stupňů k jejich efektivnímu řešení. Cvičené operace jsou vedeny oboustranně, s vlastními vojsky (“červenými”) z daného vojenského okruhu, avšak i se silami ”nepřítele” (“modrého”) představovaného skutečnými vojsky a štáby, zpravidla ze sil a prostředků k tomu účelu poplachem “zvednutých” a přisunutých z jiného vojenského okruhu.
Například, v jednu hodinu v noci z 12. na 13. června 2013 byla nenadále poplachem uvedena do plné bojové pohotovosti vojska východního vojenského okruhu. Šlo o dosud nejrozsáhlejší akci ozbrojených sil RF tohoto druhu (podrobně - viz příspěvek tohoto blogu “Ruské manévry na Dálném Východě” z 2. října 2013). Poté následovaly přesuny sil (“červených”) do určených (výcvikových) prostorů a zahájení dvoustranného cvičení s “nepřítelem” (“modrým”), jehož roli plnily svazky a útvary novosibiřské vševojskové armády ze středního vojenského okruhu. Při takové oboustranné prověrce mohl generální štáb ozbrojených sil RF reálně zhodnotit možnosti a schopnost dvou strategických svazů, nejen ve velení svým vojskům, ale zhodnotit i jejich operačně-strategické zámysly a ověřit je v průběhu dvoustranného cvičení v praxi.
V roce 2014 byly prověrky uskutečněny s vojsky (silami a prostředky) západního, středního a východního vojenského okruhu, vojskem kombinované vzdušné a kosmické obrany, raketovým vojskem strategického určení, vzdušným výsadkovým vojskem, dálkovým a dopravním letectvem. Byla také provedena dvě velká cvičení - “Východ-2014” a ”Součinnost-2014).
Zevrubné a velmi náročné vyhodnocení výsledků takových opravdu reálných prověrek, přináší odpovědným řídícím orgánům velké množství významných, často překvapivých, poznatků a podnětů k realizaci důležitých opatření. Jiným způsobem by se k získání pravdivých a objektivních poznatků a informací dospívalo velmi obtížně, nebo by se nezískaly vůbec. Získané informace mají pak dopady i na změny organizační struktury orgánů vojenského velení svazů a svazků, na jejich základě se zpřesňují parametry státních obranných zakázek pro obranný průmysl, korigují se plány vyzbrojování vojsk novými zbraněmi a vojenskou technikou i plány výcviku a bojové přípravy vojsk.
V roce 2015 bude praxe provádění nenadálých prověrek a výcviku vojsk v neznámých výcvikových prostorech při zvládání operací a cvičných bojových úkolů pokračovat. Na rok 2015 je v ozbrojených silách plánováno provedení kolem 4000 akcí pro bojovou přípravu vojsk a štábů. Proběhnou cvičení na novosibiřských ostrovech, mezinárodní soutěž “Armádní hry”, cvičení vzdušných sil “Bojové sdružení”, cvičení vojenských kontingentů kolektivních sil operační reakce OSKB (Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti), společné cvičení “Štít svazu”, a zejména komplex cvičení “Střed-2015” strategického charakteru.
Cvičení “Střed-2015” proběhnou v září 2015 na území středního vojenského okruhu. Předchozí cvičení “Střed” byla v roce 2011. Kromě území středního vojenského okruhu se konala také na území Kirgizie, Kazachstánu a Tádžikistánu. Měla podstatně menší rozsah, bylo nasazeno 12 000 vojáků a až 1000 objektů vojenské a speciální techniky, včetně 100 tanků a 50 letounů. Údajně se na nich měly cvičit protiakce vůči možným ozbrojeným akcím sil Íránu.
Při letošním cvičení budou akce probíhat současně na území několika velkých výcvikových prostorů v Rusku i v zahraničí, bude mít dlouhé trvání a pod jednotné velení postaví desetitisíce vojáků středního vojenského okruhu, útvarů a jednotek různých druhů ozbrojených sil ministerstva obrany RF i dalších silových ministerstev, orgánů a institucí. Většina nacvičovaných operací a bojových činností proběhne v prostorech, které nejsou pro cvičící vojska a štáby známé. Uskuteční se prověrka teritoriální obrany řady regionů, spolu s mobilizačním rozvinutím. Specialisté nasadí celé spektrum nejnovějších systémů a zařízení. Při jejich provozování budou vojáci, společně s představiteli obranného průmyslu, plnit celou řadu výzkumných cílů.
Zvláštní role k průběhu cvičení je připravena pro velitele praporních úkolových uskupení, kteří budou muset jednat nestandardně, využívat bohatý arsenál přidělených sil a prostředků, často se odchylovat od tradičních taktických postupů, a to vše při zkrácených časových normách pro rozhodovací činnost.
Národní centrum řízení obrany Ruské federace
V květnu 2013 rozhodl prezident RF o zřízení národního centra řízení obrany RF s cílem zdokonalování systému centralizovaného řízení vojenské organizace státu a ekonomiky země při řešení otázek přípravy k ozbrojené obraně země, poté byla výstavba centra zahájena. V roce 2014 se dokončovala výstavba národního centra řízení obrany RF a probíhal jeho zkušební provoz jako jednotného integrovaného systému řízení vojenské organizace státu. Od 1. prosince téhož roku probíhá “ostrý” (bojový) výkon služby organických směn centra.
Pro všechny úrovně řízení byly vytvořeny neustále působící organické operační směny, které v podstatě tvoří mechanizmus realizace řídících funkcí po dobu 24 hodin denně s monitorováním stavu všech oblastí činnosti ozbrojených sil RF v době míru, při ohrožení i ve válce. Kromě toho, je uvedený mechanizmus určen i pro zvýšení efektivnosti realizace obranných opatření v rámci organizace celé státní správy. Pro technické zajištění činnosti funkcionářů v operačních směnách (ve službě) se zavádějí nejmodernější informační a komunikační technologie, systémy modelování a simulace a sofistikované aplikace k řešení náročných informačních a výpočetních úloh. Velký důraz se klade na organizování a využívání videokonferencí.
Pohled na komplex budov národního centra řízení obrany RF v Moskvě
Nyní, alespoň stručně některé podrobnosti. Jako jednotný a integrovaný systém je technické vybavení národního centra řízení obrany RF propojeno s existujícími resortními řídícími a monitorovacími systémy relevantních ruských institucí. V národním centru se společně s federálními orgány výkonné moci činí rozhodnutí pro oblast obrany, řízení každodenní činnosti ozbrojených sil i druhých vojsk a ozbrojených složek, včetně jejich všestranného zabezpečení. Při budování národního centra se do jeho základů začleňovala důležitá inovační řešení, která budou zajišťovat potřeby organizace obrany státu po dobu budoucích 20 až 25 let.
Interiér národního centra (1)
Technická vybavenost centra v perspektivě umožní získávat potřebné informace z celého území RF a ze světa v reálném čase, přehrávat scénáře pro analýzu možného vývinu situace, včas odhalovat tendence a zákonitosti jejího rozvoje v zájmu strategického a operačního plánování a rozhodování vojenských orgánů v době míru i za války. To samozřejmě také předpokládá kontinuální zajišťování úplných a věrohodných informací o stavu všech vojsk a vojenských formací v zemi, a rovně o stavu disponibilních materiálních zdrojů.
Videokonference v národním centru řízení obrany RF
Stálé řízení všech sfér činnosti ozbrojených sil je podmínkou pro dosažení schopnosti a připravenosti vojsk k řešení uložených úkolů, plnění státních obranných zakázek průmyslem, finančního a materiálně-technického zabezpečení, kompletování vojsk, přípravy vojsk a štábů, zdravotnického zabezpečení a mnoha dalších oblastí činnosti.
Interiér národního centra (2)
Základní kostru národního centra řízení obrany RF tvoří tři řídící centra:
- Centrum řízení strategických jaderných sil slouží k řízení činností při použití jaderných zbraní na základě rozhodnutí nejvyššího politického vedení RF.
- Centrum bojového řízení uskutečňuje monitorování vojenskopolitické situace ve světě, analýzy a předpovědi rozvoje hrozeb pro RF nebo její spojence. Zajišťuje konkrétní velení a řízení při nasazování a používání ozbrojených sil, a také vojsk a vojenských formací, které nejsou součástí struktur ministerstva obrany RF.
- Centrum řízení každodenní činnosti provádí monitoring všech oblastí činnosti vojenské organizace státu, které se týkají všestranného zabezpečení aktivit ozbrojených sil. Kontroluje také činnost federálních orgánů státní správy pro zabezpečování potřeb sil, které nejsou součástí ministerstva obrany, jiných vojsk, vojenských formací, včetně speciálních orgánů a organizací.
Pro personální kompletování centra se uskutečňuje pečlivý výběr a školení důstojníků v osmi vzdělávacích zařízeních ministerstva obrany podle programů přeškolení a doplňujícího profesního vzdělávání s důrazem na zvládnutí nejmodernějších komunikačních a informačních technologií. Pro plnění úkolů komplexního výzkumu problémů řízení obrany, přípravy kvalifikovaných analytiků, včetně funkcionářů jiných federálních orgánů státní správy a podniků obranného průmyslu, v sestavě Vojenské akademie generálního štábu úspěšně funguje Institut řízení národní obrany.
“Vědecká” armáda
Vojenskovědecký komplex ozbrojených sil RF zajišťuje vědecký základ pro směry výstavby a rozvoje ozbrojených sil, předběžnou analýzu a propracování přijímaných rozhodnutí v oblasti obrany a bezpečnosti státu. V současnosti vojenskovědecký komplex ozbrojených sil zahrnuje kolem 40 vědeckovýzkumných zařízení, v kterých se každoročně uskutečňuje přes 300 výzkumných programů s následnou realizací při vývoji perspektivních zbraňových a jiných systémů vojenského určení.
Díky efektivnímu řízení a aktivní spolupráci s externími organizacemi a podniky ruského vojensko-průmyslového komplexu se uskutečnil přechod od vývoje jednotlivých vzorů vojenské techniky ke komplexnímu řešení rozvoje systému vyzbrojování ozbrojených sil jako celku, včetně používání nejnovějších (průlomových) technologií.
Ruská “DARPA” - Fond perspektivních výzkumů
S mimořádně velkým zpožděním, ale přece jen, zareagovaly ruské odpovědné orgány na existenci a činnost věhlasné americké Agentury pro pokročilé obranné výzkumy DARPA (díky níž má lidstvo, mimo jiné, dnešní Internet).
Poznámka:
Vybraná tématika týkající se americké agentury DARPA je předmětem samostatných příspěvků tohoto blogu s názvem “Zajímavosti o americké agentuře DARPA” (zpracovávaných na pokračování).
Ruská obdoba americké agentury DARPA vznikla pod názvem “Fond perspektivních výzkumů” - FPV (ruská zkratka FPI) na podkladě ruského federálního zákona z října 2012, který vznikl z podnětu důležitého Výnosu prezidenta RF z května 2012. V něm hlava státu uložila vládě RF zajistit dynamický rozvoj průlomového výzkumu a vývoje v oblastech základní vědy a realizovat výsledky programů aplikovaného výzkumu v zájmu obrany země a bezpečnosti státu.
Pokrok a situace ve světě si toto rozhodnutí vynutila. Ve světě se zrodil nový “technologický životní styl”, založený na předních objevech v oblasti informačních a komunikačních systémů, biotechnologií a nanotechnologií. Jejich vliv stále více proniká nejen do sociálně ekonomické, ale i politické sféry života na planetě. Rusko nechtělo, a ani nemohlo zůstat stranou těchto procesů, vždyť rizika nebezpečných posunů vojenské strategické rovnováhy (vznikající ve značné míře i zaváděním a využíváním průlomových technologií) se pro ně stávala neúnosnými.
O úkolu překonat reálně se projevující technologické zaostávání Ruska se hovořilo nejméně dvacet let, žalostný stav však trval dál. Technologická degradace tvrdě postihovala i mnohé oblasti činnosti ruského obranného průmyslu, na které byla země dříve hrdá. Jako názorné příklady je možné uvést neúnosně dlouho trvající problémy s nespolehlivostí ponorkové mezikontinentální balistické rakety RSM-56 (R-30) “Bulava”, celou sérii neúspěšných vypouštění kosmických objektů v roce 2011, atd. Podle některých expertních odhadů technologicky ruské ozbrojené síly zaostaly za americkými o 15 až 20 let.
Principiálně nové technologie a jejich použití ve vývoji nových druhů zbraní a vojenské techniky se v současnosti nevyhnutelně muselo stát základem pro zajišťování národní bezpečnosti Ruska. Reálné kroky k vytvoření ruské obdoby americké agentury DARPA, určené k uskutečnění technologického průlomu se staly mimořádně aktuální. Sílí přesvědčení, že potřebná míra potenciálu se na patriotické bázi předních vědeckých center v Rusku zachovala, včetně přirozené touhy mladých lidí poznávat vyvíjející se stavbu světa a účastí v prestižních oblastech rozvoje měnit život v zemi k lepšímu.
Pro ruský FPV je snahou převzít ad americké agentury DARPA vše, co se v praxi osvědčuje a je katalyzátorem rozvoje nových vědeckých a technických směrů ve výzkumu a vývoji. Jde o rozvíjení výzkumu s využitím kolektivů univerzit, průmyslových korporací, malých vyspělých firem, atd. Z organizačních a ekonomických hledisek se má ruský FPV přiblížit americké DARPA v oblasti vnitřní struktury, metod práce, počtů funkcionářů a pracovníků, vyčleňování finančních prostředků a dalších aspektů. Z druhé strany si má FPV zachovat určitá specifika, která vyplývají z rozdílného přístupu USA a RF k ekonomickému a průmyslovému rozvoji země, organizace resortů, plnění federálních cílových programů apod. Při volbě programů a projektů má FPV zohledňovat expertízy perspektivních technologických směrů a předběžně vytipovaných projektů, optimální způsoby financování projektů, nejvhodnější způsoby řízení realizovaných projektů (včetně etap následujících po předání výsledku výzkumu do průmyslu) a zpětné analýzy provedených prací a dosažených výsledků.
Do vedoucích funkcí ve FPV se mají na omezenou dobu (tří až pěti let) dostávat talentovaní a iniciativní civilní odborníci s dostatečnými univerzálními znalostmi v oblasti vědy, ekonomiky a průmyslové výroby. Vojenští specialisté mají určovat cíle pro realizaci průlomových projektů.
V roce 2014 byla uskutečněna opatření spojená s praktickým zřízením FPV a organizací jeho efektivní činnosti. Byla naladěna těsná spolupráce FPV s vojensko-průmyslovou komisí (zřízenou 10. října 2014 a přímo podřízenou prezidentovi RF), řízenou Dmitrijem O. Rogozinem, odpovědným za činnost a rozvoj vojensko-průmyslového komplexu RF). Rovněž byla navázána spolupráce se zařízeními Ruské akademie věd, předními technickými univerzitami a institucemi inovačního rozvoje.
Vědecko-technickou radou FPV bylo schváleno a doporučeno k realizaci asi 40 projektů (do konce roku 2014 jich má být 45). Od roku 2015 se má navýšit objem investic na financování činnosti FPV. Mimo jiné se realizuje několik značně náročných projektů souvisejících s vytvořením hyperzvukových zbraňových systémů. Pro ně se zajišťují vysoce žáruvzdorné materiály. Výzkumné práce FPV jsou zaměřeny na vývoj motorů pro takové létající prostředky. Mají být využity ideje detonačního hoření.
Uskutečňují se například také práce na tvorbě nových prostředků pro monitorování situace v kosmu a zvýšení schopností prostředků pro kosmický průzkum. Mají se objevit nejen nové generace kosmických objektů, ale má dojít i ke změně přístupů pro vytváření celých jejich orbitálních uskupení.
Značné úsilí se věnuje pracím v oblasti speciální robotiky. Zejména jde například o možnost zajistit činnost robotického systému v podmínkách agresivního okolního prostředí bez rizika pro člověka.
Vědecké roty
Jako další, zcela nový směr organizace vědecké práce, bylo v ozbrojených silách RF zformováno pět vědeckých rot a v současnosti se ještě formují další tři roty, ve kterých na dobrovolném základě vykonávají vojenskou službu nejtalentovanější frekventanti předních vysokých škol. Podstata myšlenky budování “vědeckých rot” spočívá v tom, aby talentovaní studenti regionálních vysokých škol vykonávali vědecko-výzkumné práce podle zadání ministerstva obrany a získávali se pro službu v armádě.
“Vědecké roty” se zpravidla vytvářejí na bázi vojenských kateder vysokých škol a pracují v jejich stěnách, tj. bez přerušení studia. Mají zainteresovat mladé studenty, aby si vybrali takovou práci. Posluchači současně plní základní úkoly vyplývající z vojenské služby a podrobují se povinnému výcviku. Je možné uvést jako příklad vědeckou rotu vytvořenou na bázi Kuzněcovovy vojenské námořní akademie v Petrohradě. Prioritu ve službě jejích příslušníků má intelektuální činnost, kdy každý z nich dostává své konkrétní úkoly. Jedni se věnují vědecké činnosti na jejímž základě budou moci obhájit svoji disertační práci, druzí např. programují na počítačích. Úroveň a kvalita vykonávaných prací je dána čistě návyky a úsilím příslušníků. Vše, co potřebují k provádění svých výzkumů, dostávají v plném rozsahu k dispozici. Řada konkrétních výsledků ve vědecké práci již byla dosažena. Důležitou roli hraje např. také publikační činnost vojáků-studentů.
Vědecká rota v ruském vojenském námořnictvu
Ukazuje se, že vytvoření vědeckých rot se stalo jedním ze sociálně nejvýznamnějších projektů realizovaných ministerstvem obrany. Talentovaní mladí lidé získávají možnost použít návyky a znalosti nabyté během studia při řešení vědeckých i praktických úkolů ve prospěch obrany a bezpečnosti země. Při tom si mohou zdokonalovat a zvyšovat svoji vlastní vědeckou úroveň a zajišťovat svůj odborný růst.
Růst technického potenciálu
V technickém potenciálu ozbrojených sil hraje zásadní roli vojensko-průmyslový komplex RF. Ukázalo se, že objem splněných úkolů u státních obranných zakázek vzrostl v roce 2014, ve srovnání s rokem 2013 téměř na dvojnásobek. V roce 2014 byly uzavřeny státní kontrakty ve výši, která přesahuje rok 2013 o 200 miliard rublů a do výzbroje vojsk bylo dodáno přes čtyři a půl tisíce typů prostředků výzbroje a vojenské techniky a opraveno bylo přes milion prostředků speciální a zabezpečovací techniky.
V roce 2014 dostala vojska 40 letounů, přes 80 vrtulníků, kolem 100 námořních plavidel, na 20 protiletadlových raketových komplexů, na 130 radarových stanic, 65 prostředků raketového vojska a dělostřelectva, na 100 tanků a obrněných vozidel, přes 4000 mnohoúčelových automobilů 61 bezpilotních vzdušných prostředků, přes 900 tisíc kusů raketové a dělostřelecké munice, přes 128 tisíc kompletů polní bojové výbavy vojáka a kolem 800 tisíc zabezpečovacích prostředků různého druhu.
Pozemní síly RF mají v únoru 2015 dostat první partii zcela nových základních bojových tanků “Armata”při jejichž výrobě se použily velmi pokročilé konstrukční a technologické principy. Pod názvem “Armata” se rozumí unifikovaná platforma těžkých pásových bojových obrněných prostředků. Ta je bází pro nový základní bojový tank, nové těžké bojové vozidlo pěchoty, nový těžký obrněný transportér, bojové vozidlo pro podporu tanků, ženijní a jiná pásová vozidla. Věž tanku “Armata” není přizpůsobena pro přítomnost příslušníka osádky, tankový kanón má dálkové ovládání a celá osádka je umístěna v izolované obrněné “kapsli”. Pokračují také konstrukční a testovací práce na dalších unifikovaných platformách pásových a kolových obrněných prostředků - ”Kurganěc-25” a “Bumerang”.
Poznámka:
Podrobně se o unifikovaných platformách “Armata”, ”Kurganěc-25” a “Bumerang” pojednává v samostatných příspěvcích tohoto blogu “Nové unifikované platformy tanků a obrněných vozidel Ruské federace(1)” z 9. 6. 2013, a “Nové unifikované platformy tanků a obrněných vozidel Ruské federace(2)” z 6. 7. 2013.
V rámci zkoušek perspektivních vzorů výzbroje a vojenské techniky bylo bojovými osádkami vojska kombinované protivzdušné a kosmické obrany provedeno úspěšné vypuštění lehkých nosných raket “Angara-1” a pokračovaly přípravné zkoušky středních a těžkých nosných raket “Angara-A3” a “Angara-A5”. Raketové vojsko strategického určení se dále přezbrojovalo novými mezikontinentálními balistickými raketami “Jars” a Topol-M”.
Stupeň splnění státních obranných zakázek v roce 2014 pomohl dosáhnout úroveň vybavenosti vojsk moderní výzbrojí a vojenskou technikou - v raketovém vojsku strategického určení kolem 55%, v raketové a dělostřelecké výzbroji pozemních sil přes 25%, v automobilech a obrněných vozidlech až 70%, ve vzdušných silách kolem 35%, ve vojenském námořnictvu přes 50% a ve vojsku kombinované protivzdušné a kosmické obrany řádově 40%.
Společně s dodávkami nové techniky do vojsk se zajistilo zvýšení úrovně provozuschopnosti existující výzbroje. Byly provedeny technické servisní práce na více než 145 tisících prostředků bojové a speciální techniky.
Perspektiva ozbrojených sil RF na dalekém severu
Rusko má třetinu svého území přiléhající k severnímu polárnímu kruhu. Státní hranice Ruska prochází v délce 20 000 km po Severním ledovém oceánu. Arktida je nadmíru důležitým základem surovinových i jiných zdrojů pro ruské hospodářství. Nad severním pólem prochází nejkratší vzdušná cesta mezi USA a Ruskem. V období studené války očekávaly obě velmoci právě z této strany možné raketové jaderné údery. Arktida byla považována za potenciální “ledové válčiště”. Zájem přiléhajících států o arktická území stále vzrůstal. Jak již bylo naznačeno, kromě velmocí - USA a Ruska, vystupují se svými iniciativami Kanada, Dánsko a Norsko. Na obrázku níže jsou znázorněny oblasti, na které si přiléhající země činí nároky.
Arktické oblasti - územní nároky
Pro zajištění vojenské bezpečnosti RF v Arktidě se spolu s vytvářením potřebných svazků a útvarů v tomto regionu (byla např. vytvořena a zkompletována první samostatná brigáda, vzniklá reorganizací 61. samostatného Kirkeněvského pluku námořní pěchoty) uskutečňuje etapový rozvoj tamní infrastruktury. Předpokládá se výstavba a rekonstrukce 13 letišť, jednoho pozemního výcvikového prostoru vzdušných sil, 10 technických postavení radiolokačních oddílů a naváděcích stanovišť letectva.
Probíhá výstavba objektů vojenské infrastruktury na arktických ostrovech - Kotělném, Wrangelově, Alexandřiny země, Nové země a Šmidtově mysu. Od srpna 2014 se přivážely prostředky a materiál pro vytvoření arktického uskupení. Plán dopravy byl splněn na 100%, přivezlo se více než 123 tisíce tun různého nákladu.
Místo závěru
Jako výsledek důležité změny v celkové organizaci ozbrojených sil RF v roce 2015, která spočívá ve vytvoření nového druhu ozbrojených sil - kombinovaných vzdušných a kosmických sil (kam se v plném rozsahu zařazují vzdušné síly a vojska protivzdušné a kosmické obrany), budou v RF existovat tři druhy ozbrojených sil, a to pozemní síly, kombinované vzdušné a kosmické síly, a vojenské námořnictvo. Vedle toho budou existovat dvoje typová vojska, a to raketové vojsko strategického určení a vzdušné výsadkové vojsko. Plný přechod na tuto organizaci proběhne ve druhé polovině roku 2015.
V rozpočtu RF se na rok 2015 vyčleňuje rekordní suma výdajů na obranu. Pro tento účel je naplánováno 3 biliony 286,8 miliard rublů, což je více než 4% hrubého domácího produktu země a o 812,16 miliard to přesahuje výdaje z roku 2014. V dalších letech se výdaje poněkud sníží. Hlavní část finančních prostředků je naplánována na řešení klíčových problémů armády a námořnictva, zejména dalšího přezbrojování ozbrojených sil novými vzory zbraní, vojenské a speciální techniky.
Obranný potenciál, který má dnes Rusko, je v mnohém dán výsledky reformy prováděné v období let 2008 až 2012 pod vedením ministra obrany A. Serdjukova a těmi korektivy, které během několika let zavedl nynější ministr S. Šojgu. Zůstávají otázky - nakolik efektivně se realizuje státní program vyzbrojování 2020, má-li Rusko reálně prostředky pro globální modernizaci vojenského technického parku, atd. Park výzbroje z 90. let beznadějně zastaral, provozně se vyčerpal, techniku a materiál bylo nutné vyřadit z výzbroje. Na státní program vyzbrojování 2020 je vyčleněno 23 bilionů rublů. Tak rozsáhlý program Rusko nikdy nemělo, srovnat jej je možné pouze částečně s rozsáhlým přezbrojením, které proběhlo v 70. až 80. letech v bývalém Sovětském svazu.
Snad největší problémy mají dnešní ruské ozbrojené síly v personální oblasti. Není kde nabrat potřebných 700 000 odvedenců. Tolik mládenců dosahuje každým rokem braneckého věku, k vojenské službě se se z nich hodí nanejvýš 400 000 a nenabere se víc než 300 000. Zatím se nedaří počet příslušníků ozbrojených sil udržet na stanovené úrovni jeden milion osob a zřejmě se to nepodaří ani v budoucnu. Namísto plánovaného počtu 600 000 sloužících vojáků z povolání (“kontraktniků”), jich mají ozbrojené síly necelých 200 000.
Přes uvedené problematické stránky rozvoje ruských ozbrojených sil, události minulého roku ukázaly, že se ruská armáda mění, získává novou moderní tvářnost a je v podstatě připravena k plnění současných složitých a odpovědných úkolů.
Snad nejvýznamnější skutečností uplynulého roku 2014 je pro Rusko zostření situace na jeho západních a jižních hranicích a vznik otevřené konfrontace země s USA a Evropskou unií. Občanská válka na ukrajinském jihovýchodě je v podstatě válkou USA proti RF vedenou “v zastoupení” s vytvořením ohniska napětí na hranicích Ruska. Proud uprchlíků a dočasně přemístěných lidí s maximálním počtem ve špičce hrozícím přesáhnout milion lidí neustále komplikuje situaci v příhraničních oblastech Ruska. Nelze přehlédnout úsilí Západu učinit z Ukrajiny zdroj dlouhodobé řízené nestability, způsobující přímé škody obrannému potenciálu, geopolitickým zájmům a ekonomice RF.
Orgány řízení ozbrojených sil RF jsou v současné komplikované vojensko-politické situaci zaměřeny na to, aby jim podřízené síly pomáhaly politickému vedení země odolávat jakémukoli vnějšímu nátlaku při hájení svých národních zájmů a suverenity, upevňovat mezinárodní stabilitu a vystupovat za rovnou bezpečnost pro všechny státy a národy. A to i v podmínkách, kdy okolní situace dosahování těchto cílů vůbec nezjednodušuje, ale stále více je komplikuje.
